Zatímco vyjednávání 585 stran „rozvodové“ smlouvy a 28 stránek deklarace trvalo víc než rok a půl, dnešní schválení šéfům států a vlád jen pouhých třicet minut. „Je to nejlepší možná dohoda, jak pro unii, tak Británii,“ řekl předseda Evropské komise Jean Claude Juncker.

„Nikdo nechtěl porazit. Všichni jsme usilovali o dobrou a spravedlivou dohodu,“ uvedl i předseda Evropské rady Donald Tusk. „Jednání dnes bylo rychlé a věcné, a jasně tak potvrdilo, že Evropská unie je v případě brexitu silná a jednotná. Brexit není výhrou pro nikoho, nebojujeme, hledáme ten nejlepší možný kompromis. A jsem přesvědčený, že dnes se nám to podařilo,“ potvrdil i premiér Andrej Babiš.

„Dohoda obsahuje vše, co jsme požadovali. Včetně práv polských občanů ve Velké Británii,“ dodal i premiér Polska Mateusz Morawiecki, jehož země má dnes ve Spojeném království přes milion obyvatel. 

Nejistota ohledně dohody na straně 27 států, které v unii zůstávají, skončila ale až v sobotu, kdy se podařilo vyřešit bod týkající se Gibraltaru, britské kolonie na jižním cípu Španělska. Madrid trval na tom, aby unie neposkytovala ohledně budoucnosti této strategické enklávy Londýnu žádné záruky a problém ponechala plně na vyjednávání Španělska s Británií.

VOLNĚ PRŮCHODNÁ HRANICE

Přes včerejší hladké schválení „rozvodových dokumentů“ však dohoda o brexitu zdaleka nemá vyhráno. V samotné Británii totiž smlouva budí mnohem větší odpor, než v zemích unie. Je téměř jisté, že proti premiérce Therese Mayové bude při schvalování dohody hlasovat část poslanců její vlastní konzervativní strany, kteří požadují ještě důslednější rozluku s unií. Vadí jim i to, že se Londýn zavázal unii doplatit asi 45 miliard liber, tedy asi 1,3 bilionu korun. 

Největší odpor budí ale „irská pojistka“, která má udržet volně průchodnou hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem a zabránit tak propuknutí násilností, jež stály několik tisíc životů.

Kvůli tomu zůstává celá Velká Británie součástí celní unie s EU. Tato část dohody vadí i severoirským unionistům, bez jejichž hlasů nemá Mayová v parlamentu většinu.

Podle britské premiérky se ale podařilo v dohodě o brexitu prosadit nejpodstatnější věc. Tedy to, že se po vystoupení z unie už nebudou moci v Británii bez povolení usazovat další Evropané, hlavně ti z Polska, Maďarska či Rumunska.

Pokud britský parlament Mayové dohodu neschválí, jsou ve hře stále všechny možnosti. Divoký brexit v březnu bez dohody, pád Mayové či předčasné volby. A možné je i druhé referendum, po němž by byl odchod Británie z unie zrušen.