Zatímco konzervativci dosavadního premiéra Borise Johnsona si v podstatě říkají o mandát, aby mohli provést co nejrychlejší brexit s dohodou s EU, u hlavní opoziční strany – labouristů – je velkou otázkou, co vlastně v případu odchodu z EU chce.

„Labouristé se budou v kampani snažit dávat do popředí všechna jiná témata než brexit, protože nevědí, jak se k němu postavit,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. „Rozhodně bych se bránil tomu označit labouristy za stranu, která chce prosadit setrvání Británie v Evropské unii.“

Otázka odchodu či setrvání Velké Británie v EU je hlavním tématem jen pro dvě menší strany – Liberální demokraty a stranu Pro Brexit Nigela Farage. „Liberální demokraté říkají, že pokud budou mít nadpoloviční většinu mandátů v parlamentu, tak brexit zastaví. Naopak Farage tvrdí, že i odchod s dohodou s EU, prosazovaný Johnsonem, ve skutečnosti žádným brexitem není,“ dodává Kruliš. S tím, že liberálové podle průzkumů nemají šanci takovou sílu v parlamentu získat. Farage a jeho uskupení se pak pohybuje kolem deseti procent.

Extrémní levičák

Cílem Johnsona je slibem reforem, například skomírajícího zdravotnictví, přilákat středové voliče. Ty také straší extrémním levičácstvím šéfa labouristů Corbyna. „Tragédií moderní Labouristické strany pod vedením Corbyna je, že niterně nenávidí motivaci ziskem. Předstírají, že je jejich nenávist namířena jen na určité miliardáře – a ukazují prstem na jednotlivce s radostí a pomstychtivostí, jakou nikdo neviděl od doby, kdy Stalin pronásledoval kulaky,“ tvrdí Johnson. I podle Kruliše je v evropském spektru Corbyn s plány například na zestátnění železnic, pacifismem a podporou Kremlu „extrémně levicový“.