"Je naprosto jasné, že veřejnost chce, aby už jsme to dokončili… chce, abychom dokončili brexit… Jasně říkáme, že bychom rádi zajistili brexit k 31. říjnu," řekl dnes Johnsonův mluvčí. Podle něj premiér Tuskovi řekl, že žádný odklad brexitu nechce, neboť stále věří, že dokáže v parlamentu prosadit dohodu, kterou minulý čtvrtek s Bruselem vyjednal.

"Ve svém telefonickém rozhovoru jsem premiérovi Borisi Johnsonovi vysvětlil důvody, proč doporučuji EU27, aby žádost Spojeného království o odklad přijala," uvedl na twitteru Tusk.

O odklad brexitu požádal v sobotu Johnson, když se mu nepodařilo prosadit novou dohodu s EU v parlamentu. K poslání žádosti do Bruselu jej nutil zákon z počátku září. Premiér zaslal žádost nepodepsanou a přidal ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, v němž uvedl, že považuje odklad brexitu za chybu a že s ním nesouhlasí.

Jako první dnes veřejně s odkladem brexitu o tři měsíce, tedy do 31. ledna příštího roku, vyjádřil souhlas irský premiér Leo Varadkar. Po jeho telefonátu s Tuskem irská vláda sdělila, že by v případě odkladu mohla Británie opustit unii i dříve, pokud by se jí podařilo schválit brexitovou dohodu.

Také Německo je podle mluvčího vlády Steffena Seiberta otevřeno možnosti dalšího odkladu. Na Německu podle něj žádost o odklad neztroskotá. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Německo nemá problém s odkladem o "dva, tři týdny". Sloužit by měl podle něj k tomu, aby mohli britští poslanci v klidu debatovat o ratifikaci brexitového zákona.

Za největšího odpůrce odkladu brexitu na straně evropské sedmadvacítky je považována Francie. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová dnes ale naznačila, že by Paříž mohla souhlasit s "čistě technickým odkladem v řádu dnů". Jakékoli další vyjednávání o brexitové dohodě ale kategoricky odmítla.

Pokud se prezidenti a premiéři 27 zemí EU nedokážou dohodnout na odkladu na dálku, budou se podle irského premiéra Varadkara zřejmě muset sejít. "Pokud bude shoda, můžeme to udělat písemnou formou. Pokud nebude, pak budeme muset svolat schůzku Evropské rady, možná příští pondělí, možná dokonce už v pátek, abychom debatovali o tom, zda umožníme odklad, na jak dlouho a za jakých podmínek," řekl dnes Varadkar v irském parlamentu.

Kritika médií

Po úterním hlasování britské Dolní sněmovně se odchod Británie z Evropské unie ocitl "v očistci", plány premiéra Borise Johnsona poslanci roztrhali "na cucky". Tak dnes popisují vývoj kolem brexitu britská média. Část tisku nakloněná opuštění evropského bloku poslance ostře kritizuje. Bulvární list Daily Express napsal, že přijetí "historické" dohody překazila další parlamentní "lumpárna" v režii příznivců setrvání v EU. Británie by měla unii opustit za osm dní, podle některých médií je ale zjevné, že bude brexit opět odložen.

"Johnson vyhrál důležité brexitové hlasování, ale jeho plány zkřížilo hlasování o lhůtě," popsal v titulku dění v britském parlamentu list Financial Times. Poslanci v úterý sice schválili prováděcí zákon k brexitu ve druhém čtení, následně ale odmítli vládou navržený harmonogram jeho dalšího projednávání, který počítal se závěrečným hlasováním už tento čtvrtek. Podle poslanců by tři dny na projednání tak důležitého zákona byly příliš málo. "Proces se zřejmě protáhne za 31. říjen," napsaly Financial Times s odkazem na stále platný termín brexitu.

"Parlament zabrzdil Johnsonův závod o brexit," napsal na titulní straně levicový list The Guardian. Konzervativní The Daily Telegraph tvrdí, že brexit je nyní v "očistci". Reagoval tím na situaci, v níž se ocitl projednávaný brexitový zákon, který měl převést do britského práva opatření z dosud neschválené dohody vyjednané s EU minulý týden. Předseda Dolní sněmovny John Bercow v úterý vysvětlil, že návrh zákona, který sice prošel druhým čtením, ale u něhož není potvrzen další postup, je podle parlamentních pravidel takzvaně "v limbu". Jako limbus katolíci označují předpeklí, kde se shromažďují duše dobrých lidí před vzkříšením Ježíše Krista. V očistci končí duše hříšníků.

The Daily Telegraph upozornil, že Johnson po hlasování naznačil, že přijme krátký odklad brexitu, jeho snahu o odchod země z EU na konci října ale poslanci zřejmě s konečnou platností zmařili.

Deník i, který je stručným výtahem z hlavních článků serveru Independent, napsal, že Johnsonův "halloweenský brexit" poslanci roztrhali "na cucky". Zároveň ale upozorňuje, že v úterý to bylo poprvé, co britský parlament de facto podpořil brexitovou dohodu, čehož se Johnsonově předchůdkyni Therese Mayové dosáhnout nepodařilo.

Bulvární list Daily Mail, který je pro brexit, označil úterní hlasování za "historické" a za "obrovskou posilu" pro snahy premiéra Johnsona o vyvedení Británie z EU. Také podle něj ale poslanci "halloweenskou lhůtu torpédovali", a Spojené království tak neopustí evropský blok 31. října, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Poslanci podle bulvárního listu změnili v krátké době "triumf v katastrofu".

"Boris dal brexitový zákon k ledu," napsal další britský list Metro. Po úterním hlasování se premiér podle něj svého slibu, že zajistí brexit na konci října, drží již jen "konečky prstů". Ještě dál zašel bulvár Dail Mirror, podle kterého nemá Johnson "ani mizivou šanci". Úterní vývoj označil list za "noční můru" a "premiérův brexitový horor".

"Jo, ale ne, ale…" popsal na své titulní stránce vývoj bulvár The Sun. Další bulvární list Daily Express napsal, že "radostné" vítězství Johnsona vystřídaly zmařené naděje na brexit 31. října. "Historická dohoda… ale poslanci ji zkazili další nerozhodností," napsal list, který úterní večer považuje za "frašku".

Předseda EP podpořil odklad brexitu, pro jsou i čestí poslanci  

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli dnes v reakci na úterní rozhodnutí britské Dolní sněmovny zablokovat vládní plán rychlé ratifikace brexitové dohody uvedl, že členské státy Evropské unie by měly podpořit odklad brexitu. Posunutí odchodu Spojeného království z evropského bloku by podle něj umožnilo, aby Londýn vyjasnil svůj postoj. S odkladem souhlasí také čeští europoslanci, které ČTK oslovila.

Sassoli v prohlášení uvedl, že žádost britského premiéra Borise Johnsona o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku "zůstává na stole". "A domnívám se, že by bylo záhodno, jak požaduje předseda (Evropské rady) Donald Tusk, aby členské státy s odkladem souhlasily," uvedl Sassoli. Odklad podle něj umožní Spojenému království, aby vyjasnilo svou pozici, a Evropské unii, aby v brexitovém procesu "sehrála svou roli".

Brexitovou dohodu musí po britské Dolní sněmovně schválit právě Evropský parlament. V této souvislosti se mluvilo o mimořádné schůzi příští týden, což jednací řád EP v naléhavých případech dovoluje. Tato možnost ale po úterním vývoji v Londýně padla.

Podle české europoslankyně a místopředsedkyně EP Dity Charanzové je zřejmé, že tato etapa brexitu se v termínu neuzavře. Charanzová přitom považuje za úsměvné, že britští poslanci chtějí více času, když na debaty o podobě brexitu měli téměř dva a půl roku. "Nicméně v tuto chvíli je podstatné, abychom s chladnou hlavou a bez emocí prošli procesem, byť s dalším prodloužením lhůty, a aby se evropští lídři dohodli na společném postupu," sdělila ČTK poslankyně.

Podle poslankyně Martiny Dlabajové přináší "nekonečná brexitová sága" stále více otázek než odpovědí. "Mohu potvrdit, že v Evropském parlamentu už jsou z toho všichni unavení," řekla Dlabajová. "Rozvody nebývají hladké a doprovází je komplikace, ale to, co se děje na britské politické scéně, si snad ani nezaslouží komentář," dodala. Nezbývá podle ní než čekat na rozuzlení, aby se unie mohla soustředit na další témata, například jednání o unijním víceletém rozpočtu.

"Myslím, že v následujících dnech se situace vyjasní. Teď je nejdůležitější to, jestli Evropská unie odsouhlasí odklad," uvedl poslanec Luděk Niedermayer s tím, že on by byl pro takový postup. Další komplikace přepokládá při pobrexitových jednáních o obchodní dohodě, pokud by si Londýn nepřál prodloužit za prosinec 2020 přechodné období, s nímž počítá brexitová dohoda. Za tak krátký čas by se podle Niedermayera zcela jistě nepodařilo dojednat s Británií komplexní investiční a obchodní dohodu, jakou má unie například s Kanadou nebo Jižní Koreou. To je dáno i složitou ratifikací, neboť takovou dohodu by musely schválit národní parlamenty, a v případně Belgie i regionální.