Vypadá to tu trochu jako ve filmech z centrály NASA, kde řídí cestu amerických astronautů na Měsíc. Desítky lidí hovory řeší během vteřin a minut krizové situace, množství monitorů a obrazovek s mapami i záběry bezpečnostních kamer.

V dispečerském sálu Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě se sbíhají nitky z celého regionu severní Moravy. Často tu doslova zachraňují životy. Na jednom místě se přijímají telefonické hovory a další informace pro policisty, jak státní, tak městské, záchranáře i hasiče.

To umožňuje vyřešit kritické situace v nejkratším možném čase a v maximální součinnosti. Během pár vteřin tak lze vyslat na jedno místo policii, vozy záchranné služby i hasiče, ti všichni dostávají informace o výjezdu v jednom momentu. Několik policistů tu také monitoruje dění, které zachycují stovky bezpečnostních kamer. Mohou tak vyslat záchranné složky k nehodám či jiným událostem ještě dříve, než dostanou hlášení od hlídek či od občanů žádajících telefonicky o pomoc.

Evropské fondy zlepšují záchranný systémZdroj: MMR

Před několika týdny, během mohutné větrné smrště, tu telefony zvonily prakticky nepřetržitě. Ale i v obvyklé dny tu řeší desítky výjezdů sanitek, policie a hasičů.

Kde všude už eurofonfy pomohly, najdete ZDE

„Zranění lyžaře v Dolní Lomné ve spodní části sjezdovky,“ posílá operátorka ze stanoviště záchranářů vůz do lyžařského střediska. Vzhledem k tomu, že se to stalo po srážce s jiným lyžařem, zastaví se i u stanoviště policistů. Během pár vteřin se dohodnou, že tam vyšlou i policejní hlídku.

„To je asi naše největší výhoda, že dokážeme všechny věci bleskově vyřešit na jednom místě,“ říká vedoucí oddělení IBC plukovník Radek Zeman. „Když někdo žádá o pomoc, je jedno, na jaké číslo záchranných složek se dovolá, my si informaci okamžitě předáme a vyšleme pomoc,“ uvádí Zeman. „Jsou to vteřiny, které někdy doslova zachraňují život,“ dodává.

Bez peněz z fondů by centrum nevzniklo

Nápad dostat všechny záchranářské složky a policii takzvaně pod jednu střechu se v Ostravě zrodil ještě před vstupem Česka do Evropské unie, někdy kolem roku 2001. Do úspěšného konce se ale projekt podařilo dotáhnout až o deset let později, a to za velkého přispění peněz z evropských fondů. Ty se nakonec na financování přestavby nevyužité budovy na Integrované bezpečnostní centrum podílely 566 miliony korun z celkových 666 milionů.

Podívejte se na Mapu projektů EU. 

„Bez peněz z evropských fondů by se nám financování hledalo jen velmi obtížně,“ přiznává plukovník Zeman. Pro potřeby centra se nakonec rekonstruovala už existující poměrně moderní kancelářská budova.

„Na druhou stranu z toho vyplynula i mnohá omezení, která do určité míry komplikovala architektonická i technická řešení jednotlivých pracovišť,“ přiznává Zeman.

Budova v případě závažných událostí či přírodních katastrof může sloužit také jako krizové centrum pro vedení města Ostravy i celého Moravskoslezského kraje. „Jsme tu připraveni fungovat autonomně i v případě výpadku elektřiny a dodávek vody, a to až sedmdesát dva hodin provozu,“ uvádí Zeman.

Tvrdá práce 

V rámci budování centra se uvažovalo i o variantě proti᠆atomového krytu a umístění klíčových částí Integrovaného bezpečnostního centra pod zem. Nakonec se od toho ustoupilo, ale budova je architektonicky řešena tak, aby odolala i případnému útoku.

Projekt v číslechZdroj: MMR

Práce více než dvou stovek lidí tu však není lehká. „Soustředění všech složek bezpečnostního systému do jednoho dispečerského sálu je výhodné pro lidi, kteří se na nás obracejí se žádostmi o pomoc. Práce je tu ale náročná, i vzhledem k množství telefonátů, které tu každodenně vyřizujeme,“ připouští plukovník Zeman.

V objektu IBC je slušné pracovní zázemí pro zaměstnance. Nacházejí se tu například posilovna, oddechové místnostii prostorná jídelna. „Není to jednoduché povolání, ale mám to tu ráda, práce mi dává smysl,“ říká jedna z pracovnic v dispečerském sále. „Zachraňujeme tu životy, co víc by člověku mělo dělat radost?“ dodává s úsměvem.

Velitel IBC: Myšlenka vzniku centra se rozvíjela postupně

Díky prostředkům z regionálního operačního programu Evropské unie mohlo v Ostravě vzniknout operační centrum záchranných složek, které nemá ve střední Evropě obdoby.

Plukovník Radek Zeman, velitel ostravského IBCZdroj: IBCKdy vznikla myšlenka výstavby Integrovaného bezpečnostního centra?
Myšlenka vzniku Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) se rozvíjela postupně. Úplné počátky je třeba hledat už v roce 1991, kdy se na území města Ostravy začaly budovat základy jakéhosi integrovaného záchranného systému. Ty se postupně propojily tak, že vzniklo Centrum tísňového volání. To byl první základní kámen budoucího integrovaného bezpečnostního systému Moravskoslezského kraje. Tehdy na území města Ostravy došlo ke sdružení středisek hasičského záchranného sboru, Policie České republiky, záchranné služby a městské policie do jednoho místa. Z tohoto centra byly vysílány síly a záchranné prostředky, přijímána tísňová volání a prováděla si tu i vzájemná koordinace.

Ale to se zatím týkalo pouze území města Ostravy, tedy zlomku dnešního rozsahu, kdy pokrýváte území celého Moravskoslezského kraje, mimochodem druhého největšího kraje v republice?
Ano, tato myšlenka se pak rozvíjela dál a řešilo se, jak by se dala přenést i na krajskou úroveň. Postupně se přetvořila do projektu vzniku Integrovaného bezpečnostního centra. Současně se hledali způsob, jak něco takového financovat, a došlo i na myšlenku využít k tomu fondy Evropské unie.

Možnost financování se nalezla v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezského kraje v programovém období 2007-2013. Prostředky z tohoto fondu se nakonec podílely na financování vzniku střediska z více než osmdesáti procent.

Vaše bezpečnostní centrum je výjimečné a ojedinělé nejen v rámci Česka, ale i celé střední Evropy. Proč něco tak unikátního vzniklo právě tady v Ostravě, na území Moravskoslezského kraje?
Je to dáno především celkovou skladbou této oblasti. Je tu velká koncentrace průmyslu, ale také obyvatelstva. Máme i velmi různorodou krajinnou strukturu. Na potřebu takového centra jsme naráželi už v minulosti, kdy tu bylo mnoho případů větrných smrští, povodní a dalších, jak my říkáme, mimořádných událostí, které vyžadovaly součinnost všech složek integrovaného záchranného systému. Proto jsme přemýšleli, jak tuto spolupráci posílit a zjednodušit. Propojení v rámci operačního řízení bylo jednou z možných cest.

Jaká je výhoda Integrovaného bezpečnostního centra pro konkrétní občany, kteří se stali obětí trestného činu, spadl jim strom na dům nebo potřebují záchranku?
Obrovskou výhodou je, že v IBC je z pohledu člověka, který potřebuje pomoci, vše na jednom místě, na jednom čísle tísňového volání. Je jedno, na jaké telefonní číslo ze seznamu tísňových linek zavoláte, 112, 155, 158 nebo 156. Vždy se dovoláte do jednoho místa. V případě, že se spletete a místo policie zavoláte třeba na hasiče, tak vás operátor přepojí hned na dispečera té pomoci, kterou potřebujete, a ten s vámi bude váš problém dál řešit.


To asi pomáhá také v tom, že potom můžete zasáhnout rychleji, což může v krizových situacích někdy i zachránit život?
Technologicky nám naše vybavení umožňuje zrychlit komunikaci napříč všemi záchrannými složkami.

Investujete do dnes tak důležité ochrany vašeho počítačového systému z hlediska kybernetické bezpečnosti?
Ano, snažíme se mít maximálně stabilní a bezpečné zařízení. Provádíme pravidelné obnovy a aktualizace našich systémů, aby byly co nejméně zranitelné a co nejvíce odolné.

Moravskoslezský krajhraničí s Polskem a Slovenskem. Využíváte Integrovaný bezpečnostní systém i k přeshraniční spolupráci s těmito unijními státy?
Spolupracujeme, a to velice úzce. Jak na úrovni zásahové činnosti, tak i operačních středisek, která máme spolu propojena jak datově, tak telefonicky. Máme možnost i videokonferenčních hovorů. Naše jednotky vyjíždějí například při nehodách na některých úsecích polské dálnice A1, naopak polské hasičské jednotky zasahují na českém území – například v oblasti Osoblažska.

Další obdobné projekty z fondů MMRZdroj: MMR