I v tomto kontextu je třeba vnímat pozici české zástupkyně. Po pěti letech práce v Junckerově týmu, kdy měla na starost spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost žen a mužů, Věra Jourová prošla tzv. grilováním před nově zvolenými europoslanci zcela hladce.

O její výkonnosti svědčí i to, že z třiadvaceti nedotažených nařízení své předchůdkyně Viviane Redingové 21 zdárně dokončila, úspěšná nebyla jen u antidiskriminační směrnice a kvót v dozorčích radách velkých firem. Svému nástupci předává dva nedodělky: zrychlení procesu vydávání elektronických důkazů a především kolektivní žalobu.

Pokud by tento nástroj fungoval, postižení občané by se nemuseli domáhat svých práv individuálně. Eurošmejdi neuznávají hranice a u různých finančních služeb nebo on-line shoppingu jsou jejich praktikami zasaženi občané několika států. „Po přijetí nové legislativy by jeden z nich převzal žalobu za všechny poškozené. Když by uspěl, všichni by byli automaticky odškodněni, v opačném případě by neplatili soudní náklady,“ vysvětlila Jourová. Dodala, že tento institut by mohl platit do dvou až tří let.

Registr lobbistů

Ve své nové roli místopředsedkyně komise Ursuly von der Leyenové bude mít Věra Jourová na starost dohled nad dodržováním evropských hodnot a transparentnosti. Na první pohled nepříliš srozumitelná agenda má při bližším rozboru zcela konkrétní obrysy.

„Jedním z mých cílů je zakotvení povinného a důvěryhodného registru lobbistů u Evropského parlamentu,“ uvedla Jourová s tím, že v Evropské komisi to již léta funguje. Nyní je zde registrováno 12 tisíc lobbistických firem.

Česká eurokomisařka si toto opatření pochvaluje i v souvislosti s tím, co zažila na vlastní kůži, když do seznamu států, které nedodržují pravidla v boji proti praní špinavých peněz nebo financování terorismu, navrhla zařadit vedle Panamy a Saúdské Arábie i čtyři státy USA. Lobbistický tlak na jejich vyjmutí byl obrovský, ale Jourová se mohla opřít o zmíněný registr, takže veřejnost mohla sledovat, kdo a s jakými úmysly se s ní sešel.

Férovost voleb

Jourová potvrdila, že bude prosazovat, aby se pokračovalo v řízení kvůli porušování zásad právního státu proti Polsku a Maďarsku podle článku 7, pokud neudělají potřebná opatření: „V tomto ohledu pro mě není žádnou zátěží, že ČR s těmito státy spolupracuje v rámci visegrádské čtyřky. Kvůli tomu nemohu přehlížet principy, na nichž jsme se všichni dohodli a k nimž nepochybně patří nezávislost justice a právní stát.“

Velké nebezpečí pro demokracii vidí v dezinformacích. „Mám velkou ambici najít mechanismus, jak ochránit čistotu a férovost voleb, aniž bychom se dotkli svobody slova. Volby musejí být svobodnou soutěží konkrétních lidí, myšlenek a názorů, ne o tom, kdo použije špinavější peníze či metody a kdo bude lépe lhát,“ řekla Jourová na dotaz Deníku, jak chce chránit hodnoty, na nichž EU stojí.