Až do letoška, kdy celé tři tisíce zaměstnanců této obří továrny u Lamače dostaly výpověď. „Všichni mí kolegové říkali, že se nemám čeho bát. Že když si zvyknu na pracovní zátěž a pracovní tempo, mzda se mi bude postupně zvyšovat a já budu mít stabilní práci až do důchodu,“ řekl agentuře Reuters jeden z propuštěných zaměstnanců. Slovenský ministr hospodářství Peter Žiga označil propuštění za „varovnou kontrolku“. Odborářský vůdce VW Zoroslav Smolinský pro Reuters uvedl: „Musíme přečkat horší časy a počkat na lepší.“

Jenže pro Slovensko a Česko, největší výrobce klasických aut na hlavu na světě, už žádné dobré časy přijít nemusí. Konec česko-slovenského automobilového zázraku může přinést rychlý, klimatickými změnami diktovaný přechod na elektromobilitu.

Infografika

Když jsem byl před třemi měsíci na dovolené v Norsku, trvalo mi dlouho, než jsem si zvykl na téměř neslyšná elektroauta v ulicích Osla. Ta tam už tvoří velkou část vozidel v ulicích. Norská elektromobilová science-fiction, kde se prodá aut na elektřinu a hybridů výrazně více než klasických aut, může do Česka dorazit rychleji, než si dnes dokážeme představit.

Průkopníkem se má stát české hlavní město. „Pokud má teď Pražan automobil se spalovacím motorem, tak by měl být jeho poslední,“ uvedl pro ČRo klimatický koordinátor magistrátu Martin Bursík. „Běžná auta budou muset z Prahy zmizet.“

Váš „pan Evropa“

Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Bursík přitom působí jako „zelený šílenec“ pouze tady v Česku. Podobným směrem se totiž vydávají mnohé metropole v západní Evropě, ale i Evropská unie jako celek. Už současné, dnes platící závazky znamenají, že pokud budou chtít evropské automobilky splnit limity škodlivin, budou muset značnou část vyráběných aut tvořit už v příštích letech elektromobily. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, vybraná a v Evropském parlamentu potvrzená s výraznou podporou Visegrádu, chce jít ještě dál a ještě rychleji. „Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí nestačí,“ uvedla Leyenová.

Jedním ze směrů omezování znečišťování má být právě přechod na elektromobily. Což je pro Česko a Slovensko, jejichž ekonomika stojí a padá na klasických autech, obrovská výzva. Ani ne tak kvůli autům, která si budou Češi kupovat, ale kvůli těm, která tu dnes vyrábějí.

Volkswagen e-Golf:

Německý institut IFA ve své studii vyslovil varování, že kvůli výrobně jednodušším elektromobilům je velká část ze stovek tisíc pracovních míst v dnešním automobilovém průmyslu ohrožena. A o ta zbylá bude v rámci automobilových koncernů velký boj. Ve VW vyhrál „jackpot“ závod ve Zwickau, kde koncern investuje miliardy eur do výroby elekromobilů s kapacitou až 1500 eletromobilů denně.

A nebude to vodík?

Na druhé straně není český „autoland“ úplně ztracen. Výrobu elektromobilů ohlásila od příštího roku mladoboleslavská Škoda.

Další uklidňující zprávou je v těchto dnech oznámená výstavba obří továrny na autobaterie firmy Wildcat za 2,5 miliardy korun na Slovensku, která by mohla vyrábět 150 tisíc baterií ročně pro celý region.

Infografika

Další otázkou ale je, zda se Evropská unie vydala sázkou na elektromobily správnou cestou. Už v roce 2007 Německo během svého předsednictví v EU předvádělo novinářům auta a tankovací stanice na vodík. Názor, že budoucnost mají auta na vodíkové palivové články, zastává i dnes mnoho odborníků. „Budoucností je vodík,“ tvrdí například Erich Handl, šéfredaktor časopisu Automakers. A dodává, že tímto směrem kráčí i největší asijská automobilka Toyota.

Co vás zajímá na Evropské unii?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz