Není to nic ke slavení, není to nic k panice. V evropských volbách, při nichž přišlo k volebním urnám ve většině zemí víc než padesát procent voličů, síly, které si přejí pokračování, ba dokonce posílení Evropské unie, oslabily jen velice málo. 

Problém mají ale tradiční politické strany, především sociální demokraté, ale také lidovci.

On-line reportáž z průběhu voleb najdete ZDE

Mnohde dokázali vyhrát, socialisté překvapivě v důležitém Nizozemsku, vyhráli ve Španělsku, pozici hlavních stran udržela CDU/CSU v Německu, v Rakousku lidovci kancléře Sebastiana Kurze dokonce výrazně posílili, ale v celkovém součtu mají daleko k tomu, aby v Evropském parlamentu měly jasnou většinu, jak tomu bylo ještě před pěti lety. Po včerejších volbách mít většinu nebudou a zaniká také systém této velké koalice, který v Evropském parlamentu a potažmo i v celounijních orgánech rozhodoval.

Naopak velké posílení zaznamenají Zelení, které zřejmě posílí i čeští piráti. V Německu skončili Zelení senzačně na druhém místě, ve Francii na třetím. Početně, hlavně díky hlasům od formace francouzského prezidenta Emmanuela Macrona posílí i liberálové.

Neúspěch Merkelové a prohra Macrona

Největší problém voleb je z hlediska dalšího fungování EU ve Francii, kde se protievropskému uskupení Marine Le Penové podařilo porazit proevropské hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propadli také proevropští socialisté.

V Itálii vyhrála s téměř třiceti procenty hlasů Liga ministra vnitra Mattea Salviniho, která se staví odmítavě k současné podobě EU a chce ji rozpustit. Proevropští opoziční socialisté mají o šest procent méně a přes dvacet procent získalo i populistické Hnutí pěti hvězd.

V Německu je situace pro kancléřku Angelu Merkelovou jen o něco lepší, když její CDU/CSU dostala jen asi 28 procent hlasů, ještě hůř je na tom vládní SPD s 15 procenty a až pokořujícím třetím místem – až za zmíněnými Zelenými. Neúspěchem a ziskem jen něco přes deset procent hlasů skončily volby pro Alternativu pro Německu.

V Británii získala suverénně nejvíce mandátů protiunijní strana Pro brexit, která žádá okamžité vystoupení z EU. Druzí jsou ale naopak jasně proevropští liberálové, třetí labouristé, propadli naopak vládnoucí konzervativci.

Překvapení na Slovensku

V zemích Visegrádu přinesly volby vyrovnaný souboj vládnoucího PiS a opozice v Polsku, jasné vítězství Fidesz v Maďarsku a překvapivý nástup Progresivního Slovenska u našich východních sousedů, kterému se podařilo porazit vládní Směr. Třetí tam však skončila neofašistická Lidová strana – Naše Slovensko.

Celkově nejvíce posílí v Evropském parlamentu frakce liberálů a zelených. Jejich hlasy budou socialisté a lidovci potřebovat pro schvalování většiny směrnic a usnesení.

Proevropské síly však budou i po volbách mít v Evropském parlamentu jasnou většinu hlasů, asi 6:1. Složité uspořádání nového europarlamentu ale snižuje šanci, že se kandidát, kterého vyberou europoslanci stane předsedou Evropské komise. Výběr tak zřejmě provede Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí.