Zvolte si svou budoucnost. Pozvánka k volbám do Evropského parlamentu:

 Už dnes vyrážejí k volebním urnám voliči v Nizozemí. Češi jako jediní z osmadvaceti států budou své nové europoslance volit dva dny. Voliči jedenadvaceti zemí půjdou k volebním urnám v neděli.

Celá Evropská unie, včetně Česka, bude čekat se zveřejněním svých výsledků na to, až se uzavře i ta poslední volební místnost v poslední zemi, kterou je Itálie. Pokud vše půjde bez komplikací, mělo by se tak stát v neděli ve 23 hodin.

V různých státech jsou i různé volební systémy, čistě většinové, poměrné, nebo kombinované. Řídí se tím, jak se volí ve volbách do národního parlamentu.

Různé jsou i volební prahy, jejichž překročení je třeba pro to, aby se jednotlivé strany dostaly mezi formace, mezi nimiž se rozdělují europoslanecké mandáty. Ten pětiprocentní český patří do nejpřísnější skupiny. Nejpodivnější má v podobě 1,8 % počtu hlasů Kypr. Bez volební laťky jsou volby ve třinácti zemích Evropské unie, včetně největšího unijního státu Německa.

Na to spoléhají čeští Piráti, kteří díky tomu mohou k sobě získat jednoho či dva europoslance z tamní bratrské Pirátské strany Německa. Její preference se přitom pohybují někde kolem jednoho procenta hlasů, ale při téměř stovce europoslanců za Německo bude na zisk mandátu stačit i to.

Liší se i věk osob, které mohou do Evropského parlamentu kandidovat. Ve většině států Unie stačí dosáhnout osmnácti let. Deset států včetně Česka a Slovenska má pak stanovenou hranici 21 let. Ale v Rumunsku je to ještě o dva roky více, a v Itálii a Řecku dokonce až 25 let.

Brexit míchá karty

Aby toho nebylo málo, ani po volbách nebude mít mnoho kandidátů jasno, jestli do Evropského parlamentu usednou, nebo nikoli. Záleží totiž na tom, kdy a zda odejde z Evropské unie Velká Británie. Ta si přes své nakročení k brexitu zvolí ve čtvrtek sedmdesátku europoslanců.

Aby to nebylo tak jednoduché, nepřerozdělí se mezi 27 států všechna křesla „po Británii“, ale jen šestačtyřicet. Nejvíce, pět, jich po brexitu připadne Francii a Španělsku. Po třech pak Itálii a Nizozemí. O dvě si má polepšit Irsko. Třináct zemí, včetně Česka, naopak „osuší“. Nepolepší si ani největší Německo.

Evropané hlasy do europarlamentu také nepřímo volí i předsedu Evropské komise. Toho má nominovat nejúspěšnější evropská strana či blok. Lisabonská smlouva ale stanoví, že státy EU při nominaci šéfa komise mají k výsledku eurovoleb „přihlédnout“. Což je formulace značně gumová a nikdo neví, jak to letos dopadne.