Sedmadvacítka nyní - po komplikovaném vývoji v britské sněmovně v posledních dnech - předpokládá, že britská vláda do či na summitu požádá v souladu s článkem 50 unijní smlouvy o prodloužení doby k vyjednávání. Klíčovou otázkou však zůstává, jak dlouho by odklad brexitu trval a k čemu by takový čas chtěl Londýn využít. Odchod Británie je zatím stále stanoven na 29. března, do brexitu tak zbývá deset dnů.

„Očekávám jasný a přesný návrh britské vlády, proč je odklad nutný. Tohle není hra, je to extrémně závažná situace nejen pro lidi v Británii, ale také pro lidi v Evropské unii,“ zdůraznil Roth. Pro jeho vládu je - stejně jako pro další státy unie - klíčovou věcí zabránit tomu, aby britský odchod z EU nebyl upraven žádnou dohodou. "Drazí přátelé v Londýně, dodejte nám to, hodiny tikají," prohlásil Roth.

Času je dost

Rumunský ministr Ciamba míní, že po pondělním oznámení šéfa britské dolní sněmovny Johna Bercowa, že může zablokovat vládou zamýšlené třetí hlasování o předjednané "rozvodové" smlouvě, je situace "ještě zamlženější, než byla".

Od svého německého kolegy se ale liší v názoru na ubývající čas, v EU je podle něj vždy "času dost". Už v pondělí vysoce postavený činitel unie připomněl i možnost, že by rozhodnutí o odkladu brexitu padlo až příští týden, tedy až po summitu.

Také podle Ciamby je třeba před spekulacemi o náladě mezi 27 zeměmi EU a jejich možném postupu počkat na "vyjádření jasné politické vůle" Londýna směrem k dalšímu postupu.

„Musí být ale jasné, proč to chtějí, jaké k tomu mají motivy,“ upozornil Ciamba. EU27 se podle něj chce vyhnout opakování situace, která nastala ve chvíli, kdy se ukázalo, že britská vláda nemá doma dostatečnou sílu ke skutečnému prosazení toho, na čem se s ostatními státy unie dohodla. Ciamba též připomněl, že státy EU dnes finálně odsouhlasí některé kroky, které zajišťují přípravu unie právě na možný brexit bez dohody.

Volba není na nás

Také česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková při příchodu na jednání novinářům řekla, že nyní země čekají na vyjádření britské vlády. „Naší jasnou preferencí je, aby nenastal brexit bez dohody. Dohodě bychom dali rozhodně přednost, ale zdá se, že volba nyní není na nás,“ poznamenala.

Klíčový pak bude pohled šéfů států a vlád na očekávanou britskou žádost. „Řekla bych, že v téhle chvíli se vážně musíme připravit úplně na cokoliv,“ dodala.

Bez dohody

Rada Evropské unie proto dnes přijala sadu nařízení, jejichž cílem je minimalizovat negativní dopady případného britského odchodu z Evropské unie bez „rozvodové“ dohody. Mají například dočasně zajistit pokračování bezproblémového dopravního spojení s Británií, ochránit studenty na pobytech v rámci programu Erasmus+ či zachovat práva občanů unie žijících v Británii a naopak.

Přijatá opatření nabudou platnosti den po jejich publikaci a působit by začala s okamžikem vystoupení Británie z EU, pokud by tento krok nebyl ošetřen dohodou. Rada EU v tiskové zprávě zdůrazňuje, že tato jednostranná opatření jsou dočasná a omezená svým rozsahem, navíc jejich působnost je podmíněna zrcadlovými kroky britské strany.

„V žádném případě nejde o snahu zopakovat v celém rozsahu výhody plynoucí z členství v EU ani podmínky přechodného období zakotveného v dohodě o vystoupení,“ konstatuje tisková zprávy rady publikovaná deset dní před stále platným datem brexitu.

Aerolinky i studijní stáže

EU se na brexit bez dohody chystá od loňského podzimu. Kromě opatření přijímaných na úrovni celého evropského bloku pracují na těchto přípravách i vlády jednotlivých členských zemí, které například usilují o zajištění práv svých občanů žijících v Británii a Britů ve svých státech. Generální sekretář Evropské komise Martin Selmayr se minulý týden nechal slyšet, že stupňovat tyto práce už není nutné, protože unijní sedmadvacítka je v zásadě připravena i na možný chaotický brexit.

Na základě stávajících plánů by i za takového vývoje mohly britské aerolinky operovat v ostatních zemích unie do konce března 2020 stejně jako doposud, nařízení pro zachování silničního spojení by se vztahovalo na zbytek letošního roku.

Další nařízení zakotvuje "alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení" a klade si za cíl zaručit občanům práva na tyto benefity, pokud jejich nároky vyplývají ze skutečností, které nastaly před britským odchodem z unie. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.

V neposlední řadě chce EU zajistit bezproblémové dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Účastníci studijních pobytů ovlivnění případným brexitem bez dohody by tak měli být schopni pobyty dokončit, a to bez ztráty kreditů a finanční podpory.