Dvojkou za zkušenou Kateřinou Konečnou, která už pátým rokem zasedá v Evropském parlamentu, je totiž student Masarykovy univerzity v Brně Andrej Bóna, který zastupuje Strany demokratického socialismu, zajímá ho ekologie a za všechny přítomné asi nejvýstižněji shrnul, o co komunistům v Evropě jde: „Občas to vypadá, že vliv má jen ten, kdo má nejnaditější šrajtofli. V Evropské unii ale musíme rozhodovat my a ti, které zvolíme, aby hájili naše zájmy.“

Bóna je přesvědčený, že i přes zjevné chyby EU se levicovým poslancům mnohé podařilo: „Bojovali proti nebezpečné obchodní smlouvě TTIP, přiměli Evropskou komisi zabývat se dostupností vody či omezením pokusů na zvířatech a každý den dělali všechno, co bylo v jejich silách, aby lidstvo snížilo dopady svého chování na životní prostředí.“

BEZ RODOKMENU

Ačkoli nejznámější tváří komunistické sestavy je místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná, jsou na ní další pozoruhodné osobnosti. Třeba řidička kamionu Anna Vaculíková nebo výzkumný pracovník v oboru letectví Petr Pick. „Pořád se říkalo, jak jsme stranou těch, co nostalgicky vzpomínají na minulé časy, a podívejte se, kdo nás teď reprezentuje, máme nejmladší kandidátku ze všech,“ směje se Konečná.

Pětadvacetiletá Vaculíková přidává svoji motivaci: „Nenarodila jsem se do rodiny s rodokmenem a nijak jsem nezbohatla. Živím se vlastní, dost těžkou prací, takže mě nenapadá, v jaké jiné straně bych měla být.“ Podobně svoji angažovanost vysvětluje i jedenatřicetiletý Arťom Korjagin. Před 25 lety s matkou z ekonomických důvodů emigroval z Petrohradu do Česka, konkrétně do Karlových Varů.

„Jsem komunista, což znamená, že svobodu a emancipaci člověka vnímám jako hnací motor společenského vývoje. Měli bychom směřovat k větší vzájemnosti, rovnosti, solidaritě a demokratizaci,“ míní Korjagin s tím, že období tzv. reálného socialismu vnímá jako „součást onoho směřování započatého v období Pařížské komuny“.

Dodává, že i Francis Fukuyma přehodnotil svůj koncept konce dějin, protože „globální krize, klimatické změny a zvyšující se nerovnost ve společnosti musí přinést kvalitativní změnu“.

POŘÁDEK V BARU I EU

Jeho oblíbenou postavou je Rosa Luxemburgová, která tvrdila, že po kapitalismu musí přijít socialismus nebo barbarství. „Komunisté by se měli snažit, aby společnost neupadla do doby temna a válek,“ říká. Cesta k tomu ovšem může být různá, někdy dost barbarská. Korjagin v září 2017 dostal osmnáctiměsíční podmínku za to, že během summitu zemí G20 v Hamburku házel kameny na policisty.

Jako člověk, který v družstvu Střecha dělá nejen provozního, uklízeče, vrátného, ale občas také barmana, má po ruce i zajímavý příměr v souvislosti se svou kandidaturou do EP: „Současná Evropská unie vypadá jako žižkovský bar kolem třetí ráno, je třeba v ní udělat pořádek.“

V Evropském parlamentu by se rád věnoval podpoře odborového hnutí a rozvoji samosprávných podniků. „Družstevnictví pro mě představuje jeden z funkčních ekonomických modelů v globálním kapitalismu, postavený na demokratických principech a rozvíjející daný region,“ říká. 

Eurokandidátka KSČM
 
1.    Kateřina Konečná, místopředsedkyně KSČM, europoslankyně (38)
2.    Andrej Bóna, Strana demokratického socialismu, student Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda ekologické organizace (23)
3.    Arťom Korjagin, KSČM, zaměstnanec sociálního družstva Střecha (31)
4.    Roman Blaško, KSČ, redaktor Haló novin (49)
5.     Lukáš Pařízek, KSČM, technik (35)
 
Čeští komunisté byli před pěti lety ve volbách do Evropského parlamentu s 10,98 procentačtvrtou nejúspěšnější stranou. Mandát získali Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf a Jiří Maštálka. Po Ransdorfově úmrtí ho nahradil Jaromír Kohlíček. KSČM je součástí Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), která má 52 europoslanců. Pokud letos uspěje, opět zamíří do této skupiny.
 

Volíme Evropu