Závěry nedávného summitu Evropské rady uvádějí, že prodloužení vyjednávacího období brexitu do 22. května bude platit jen tehdy, pokud britští poslanci dohodnutým podmínkám brexitu dají zelenou tento týden. Zatím se však neobjevily známky toho, že by poslanci ve velkých počtech přecházeli na stranu vlády a její brexitové dohody.

Mayová se stále snaží přesvědčovat hlavně křídlo největších euroskeptiků v Konzervativní straně a poslance severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje její menšinovou vládu. Jeden z lídrů první zmíněné skupiny Jacob Rees-Mogg údajně svým kolegům řekl, že brexitovou dohodu podpoří, pokud tak učiní i DUP. Unionisté však v pondělí uvedli, že jejich odmítavý postoj se nemění.

Vládě Mayové by paradoxně s přesvědčováním mohly částečně pomoci důsledky pondělního přelomového hlasování, kterým si britští poslanci vynutili možnost ve středu probírat na plénu své alternativní brexitové plány.

Hlasování o klíčovém dodatku ke svému usnesení kabinet prohrál o 27 hlasů, přičemž kvůli jeho podpoře rezignovala na své funkce trojice níže postavených členů vlády. Ministerstvo pro brexit výsledek hlasování označilo za nebezpečný precedens.

Komentátoři odhadují, že většinovou podporu v tomto procesu může získat jedině "měkčí" forma brexitu například se setrváním Británie v bezcelní zóně EU. Takový výsledek by mohl Mayové posloužit jako strašák vůči konzervativním poslancům, kteří chtějí co nejvýraznější odluku Británie od evropského bloku.

Na základě opatření předloženého velkou skupinou zákonodárců v čele s konzervativcem Oliverem Letwinem by se měly plány poslanců na vyústění brexitového procesu projednávat ve středu od 15:00 SEČ.

Zástupce premiérky David Lidington před večerním hlasováním slíbil, že středeční "sondovací" hlasování vláda umožní, ačkoli schváleným dodatkem se řídit nemusí. Bude tak nejspíše porušen princip fungování Dolní sněmovny dodržovaný od začátku 20. století, podle kterého má právo určovat agendu britského parlamentu a předkládat návrhy pouze exekutiva.

Stále pravděpodobnější je odchod bez dohody

O kolika variantách se bude ve středu hlasovat, ani jakým způsobem, zatím není jasné. Rovněž není zaručeno, že se vláda v případě nalezení většinové podpory pro určitý návrh vůli sněmovny podřídí. Premiérka Theresa Mayová odpoledne před poslanci naznačila, že přání uspořádat další referendum o brexitu nebo zachovat členství Británie v bezcelní zóně EU by odmítla realizovat.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn premiérku opět kritizoval v souvislosti s hrozbou brexitu bez dohody, který by podle něj byl pro zemi katastrofální. Mayová ale prohlásila, že Británie bez dohody z unie neodejde, pokud tuto cestu neodhlasují poslanci.

Vláda se přesto postavila proti druhému návrhu, o kterém dnes Dolní sněmovna hlasovala, a který měl umožnit hlasování o dalším odkladu brexitu v případě, že by Británii dělilo jen několik dní od chaotického odchodu z EU bez platné dohody s Bruselem o podmínkách tohoto kroku. Dodatek labouristické poslankyně Margaret Beckettové nakonec neuspěl rozdílem tří hlasů.

Za situace, kdy Dolní sněmovna stále neschválila brexitovou dohodu prosazovanou Mayovou, platí nadále britský zákon, podle něhož země opouští Evropskou unii již tento pátek 29. března. Britský tisk spekuluje, že poslanci patrně ve středu či ve čtvrtek příslušnou pasáž loni schváleného zákona zruší.

Sedmadvacet členských zemí Evropské unie se minulý týden dohodlo na možnosti odložit brexit na 12. dubna. Pokud by ovšem tento týden britský parlament na třetí pokus brexitovou dohodu schválil, přistoupil by zbytek EU na odklad vlastního brexitu do 22. května, aby měli Britové dost času provést příslušné právní změny.

Evropská komise dnes ovšem zveřejnila tiskovou zprávu, podle které brexit k 12. dubnu bez jakékoli dohody je "čím dál pravděpodobnější" a unie je na takovou variantu připravena.