V sále, kde probíhaly korunovace římských králů, dnes Angela Merkelová a Emmanuel Macron společně posunou Francii a Německo o krok dál. Jde o symbolický akt k 56. výročí uzavření Elysejské smlouvy, jež je jedním z pilířů sjednocené Evropy.

V nové smlouvě, které se už začalo říkat „cášská“, se Francie a Německo zavazují k prohloubení dosavadní těsné spolupráce ve všech směrech. Francouzská a německá vláda se mají scházet třikrát ročně. Tato „francouzsko-německá rada“ má dohadovat společné postoje v klíčových otázkách EU i NATO. Obě země se zavazují ke společné obraně v případě napadení jedné z nich, má dojít i k propojení výroby zbraní.

Brexit. Ilustrační snímek
Unijní státy se chystají na tvrdý brexit. Přijímají zákony i personál

Především v pohraničí se má posílit výuka němčiny na jedné a francouzštiny na druhé straně hranic. „Rozhodli jsme se k tomuto kroku proto, abychom občany obou zemí ještě více sblížili. Děláme to proto, abychom dali celé Evropě nový impuls a posílili ji,“ uvedla k připravované smlouvě Merkelová. „Naším cílem je domluvit se na společných postojích ke všem evropským a mezinárodním tématům,“ dodává k tomu Macron na společném videu.

Podle mnohých komentátorů jde ale spíše o „cenu útěchy“ pro Macronovy ambiciózní neuskutečněné plány na prohloubení eurozóny.

PROČ NE POLSKO?

Znepokojení z dohody zaznívá od francouzské ultrapravice a pak z Visegrádu. „Je pravda, že odchodem Británie z EU, pokud k němu dojde, se zvýší váha dvojbloku Francie a Německa,“ uvádí Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. „Podobně se ale zvýší i váha Visegrádu, pokud dokáže spolupracovat a nacházet v EU spojence,“ doplňuje.

Bezpečnostní expert Jiří Schneider k tomu na Twitteru dodává, že problém není ve smlouvě z Cách. Ale v tom, že ani středoevropská mocnost Polsko s Německem žádnou podobnou smlouvu nemá, ani ji nepřipravuje.

Rumunsko slavnostně převzalo předsednictví EU
Rumunsko převzalo předsednictví EU. Oficiální zahájení doprovázely protesty