Na problém s reformou autorského práva EU nejprve německá Wikipedia upozornila v září 2018 bannerem. Nyní se komunita rozhodla přitvrdit a odhlasovala si úplné vypnutí stránky. Hlasování o protestu se zúčastnilo celkem 233 autorů německé Wikipedie.

Nekomerční internetové projekty, jako je právě Wikipedia, jsou sice z nových pravidel obsažených ve článku 13, výslovně vyloučeny, nadace Wikimedia Foundation, která za encyklopedií stojí, se přesto obává škodlivého vlivu, který bude mít na práci svých přispěvatelů.

„Ačkoli jsou neziskové platformy, jako je Wikipedia, nakonec z tohoto ustanovení vyňaty, může omezit volný tok informací v celém zbytku internetu, který je také závislý na neziskových vědomostních projektech. Kromě toho zavedení legální komplexní infrastruktury pro filtrování obsahu na internetu zvyšuje pravděpodobnost, že bude zneužitá k cenzuře,“ uvedli právníci specializující se na autorské právo Dimitar Dimitrov a Allison Davenportová na blogu Wikipedia Foundation. 

Wikipedia Foundation však na druhou stranu některé aspekty nové reformy oceňuje. To se týká především volného užívání děl, která již nejsou nejsou chráněna autorskými právy. Evropský parlament a Rada se shodly na tom, že nebudou existovat žádná nová práva na originální reprodukce veřejně dostupných děl. To zajistí, že digitální snímky veřejně dostupných děl, zůstanou bez výhradních práv stejně jako jejich předlohy.

Již v minulosti se wikipedisté opakovaně mobilizovali a protestovali krátkodobými odstávkami proti novým internetovým zákonům, které ohrožovaly zejména volný tok informací, například proti americkým legislativním iniciativám SOPA a PIPA, které byly zaměřeny proti internetovému pirátství a porušování autorských práv na internetu.

Rozhodne se na konci měsíce

Plénum europarlamentu bude o znění směrnice hlasovat na konci března. Završí se tak proces, který odstartoval v roce 2016, kdy Evropská komise (EK) představila svůj návrh. Slibovala si od něj zlepšení postavení tvůrců vůči internetovým gigantům, jako je Google nebo Facebook. Od té doby se kolem něj tvrdě vyjednávalo a lobbovalo.

Kompromisní návrh, ke kterém v polovině února otevřelo cestu rumunské předsednictví, nejprve schválili zástupci členských zemí a na konci měsíce je následoval i klíčový právní výbor Evropského parlamentu.

Zda směrnice projde i plénem však není v současnosti úplně jasné. Ani při hlasování ve výboru nezískal jednomyslnou podporu, když pro něj zvedlo ruku 16 europoslanců a proti němu se jich vyslovilo devět.