Evropská unie nebude po koronavirové krizi stejná jako před ní. Pokud se podaří prosadit plán, na němž se v pondělí dohodly dva největší státy Unie, Německo a Francie, bude EU zase o něco více fungovat jako jeden politický a ekonomický útvar.
Spolková republika Německo, která je na tom z hlediska financí mnohem lépe než většina dalších unijních zemí, souhlasila se společnou zárukou na obří půjčku.
Půl bilionu eur, tedy téměř čtrnáct bilionů korun má posloužit k nastartování unijní ekonomiky po kolapsu způsobeném bojem s koronavirovou nákazou. Půjčka bude určena nejhůře postiženým státům a krizí nejvíce oslabeným odvětvím ekonomiky. Peníze má rozdělovat Evropská komise, ručit za ně mají všechny členské státy a půjčku má EU splatit do sedmi let.
„Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová po uzavření dohody s fransouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Francie, podobně jako další koronavirem velmi postižené země jako Itálie nebo Španělsko, přitom chtěla ještě větší půjčku, nejméně bilion. A Evropský parlament požaduje, aby EU do obnovy investovala dva biliony eur.
Spořivci a Visegrád
I německo-francouzský kompromis to ale nebude mít lehké. Se společnou půjčkou musí souhlasit všechny unijní státy a jejich parlamenty. Problém mohou mít „spořivé“ země jako Rakousko nebo Nizozemsko.
Merkelová a Macron věří, že společné evropské řešení je ale nejlepší. „Náš cíl je jasný: Evropa tuto krizi jednotně překoná a vzejde z ní silnější,“ uvedli. Včera se pak Merkelová pokoušela přesvědčit Visegrádskou čtyřku, aby projekt podpořila. Podle uniklých informací se shody nepodařilo dosáhnout.