„ANO vnímám jako největšího soupeře, kterému se budeme snažit ukrást prvenství,“ potvrzuje vysoké ambice Marcel Kolaja (38), který Piráty v evropském klání povede.

Jeho umístění do čela kandidátky bylo pro širší publikum překvapení, ale Piráti striktně dodržují pravidla vnitrostranické přímé demokracie, takže se za ně o přízeň voličů ucházejí lidé, kteří získají nejvíc bodů v pirátském on-line hlasování. Kolaja tak porazil například poslance Mikuláše Peksu.

Ve dnech 24. a 25. května se v České republice uskuteční volby do Evropského parlamentu. Deník připravil portréty zajímavých osobností, které do tohoto celoevropského orgánu kandidují. Zároveň představíme základní programové teze, s nimiž hodlají voliče oslovit. Celkem budeme volit 21 europoslanců. Začínáme Českou pirátskou stranou, která své nominanty vybírala ve vnitrostranickém hlasování. Jako lídra si zvolila Marcela Kolaju.

Marcel Kolaja je Pirát jako z čítanky. Sice nenosí dredy ani nemá vlasy do půli zad, ale vystudoval informatiku, ve společnosti Red Hat pracuje na pozici technického produktového manažera a do strany ho přivedly aktivity na poli boje proti softwarovým patentům v EU. „Do této bitvy jsem se zapojil už v roce 2003, kdy Česká republika ještě v EU ani nebyla,“ prozradil Deníku.

V roce 2010 vstoupil do Pirátské strany. „Byla mi nesmírně sympatická názorově i tím, že si jako první uvědomila důležitost informačních technologií, které prostupují všemi aspekty našeho života,“ říká Kolaja, jenž žije se svou přítelkyní a jejími dvěma dětmi v Brně. Piráty vnímá jako liberální otevřenou stranu středu, jež odmítá informační monopoly.

Regulace bez trestu

„Společnost by měla být natolik svobodná, aby byla schopna si vybrat provozovatele sítí, jehož pravidla jí vyhovují. Problém je, že Facebook je centralizovaná služba a přes vynucování nastavených podmínek může měnit obraz světa. Jde o citlivou záležitost, ale nemyslím, že případná regulace by měla podléhat trestnímu právu,“ komentuje Kolaja návrh Václava Klause ml., který si myslí, že mazání příspěvků na síti by mělo být trestné.

Kolaja zato ostře odmítá evropskou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která podle něj v článku 13 zavádí cenzuru internetu a bortí principy, na nichž byl postaven web. Unijní projekt ovšem celkově vnímá jako velmi prospěšný, neboť přenáší potencionální konflikty k jednacímu stolu, zesiluje hlas ČR na mezinárodním poli a obsahuje řadu praktických výhod, jako je volný pohyb služeb a zboží, možnost práce v zahraničí, obecný právní rámec.

Kolaja ještě neví, do jaké frakce se čeští Piráti po eventuálním úspěchu zařadí. „Přejeme si, aby všichni evropští pirátští poslanci byli v jedné frakci, v níž nebudou žádní nacionalisté a populisté, kteří chtějí rozbít EU. Absolutně nechápu, jak ANO může působit ve skupině ALDE, která je naprosto liberální a proevropská, zatímco ANO takto absolutně nevnímám,“ říká Kolaja.

Volíme Evropu

Náš rozhovor uzavřel poměrně striktním pohledem na tuzemskou politickou scénu: „Nevidím na ní žádnou stranu, která má šanci dostat se do EP a s níž bychom chtěli zasednout v jedné frakci.“

 V roce 2014 Piráti ve volbách do Evropského parlamentu získali 4,78 procenta hlasů a zůstali těsně před jeho branami. Nyní chtějí dát do kampaně zhruba šest milionů korun a využít sítě dobrovolníků. 

Pirátská eurokandidátka 2019
1. Marcel Kolaja, v minulosti místopředseda Pirátů, spolupředseda  mezinárodní organizace Pirate Parties International
2. Markéta Gregorová, předsedkyně Evropské pirátské strany a vedoucí pirátského zahraničního odboru
3. Mikuláš Peksa, místopředseda Pirátů, poslanec, garant zahraničního týmu Pirátů
4. Lukáš Blažej, člen republikového výboru, zastupitel Ústí nad Labem
5. Jana Koláříková, vedoucí personálního odboru strany

 Česká pirátská strana je proevropská, podporuje integraci v rámci EU, ale zároveň usiluje o zásadní reformy unie, chce řešit demokratický deficit v EU. Je proti migrační kvótám. Odsuzuje anexi Krymu a souhlasí s protiruskými sankcemi. Pozitivně vnímá členství ČR v NATO, ale odmítá vojenskou intervenci v Iráku nebo Libyi. Armádní zásahy NATO mimo území členských států by měly podle Pirátů probíhat jen na základě usnesení OSN. V EP se chce zaměřit na digitální a environmentální agendu, ochranu občanských i spotřebitelských práv.