"Jde o milník při rozvoji odolného a dobře fungujícího digitálního jednotného trhu," komentoval v tiskové zprávě závěr dlouhých vyjednávání rumunský ministr kultury Valer Daniel Breaz. Ve vlastní tiskové zprávě krok uvítala Evropská komise; její předseda Jean-Claude Juncker uvedl, že Evropa bude nyní mít jasná pravidla, která tvůrcům zajistí spravedlivou odměnu a uživatelům silná práva a která také přinese odpovědnost internetových platforem.

Mezinárodní Asociace počítačového a komunikačního průmyslu (CCIA), která sdružuje firmy jako Google, Facebook, Intel či Samsung, v tiskovém prohlášení okamžitě označila nová pravidla za nevyužitou příležitost. "Směrnice nevytváří vyvážený a moderní rámec pro ochranu autorských práv. Obáváme se, že poškodí on-line inovace a v Evropě omezí svobodu internetu," napsala médiím Maud Sacquetová z bruselské pobočky organizace.

Spory 

Novela pravidel, kolem které se v minulých měsících velmi intenzivně lobbovalo, podle Rady EU zajišťuje odpovídající ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevírá nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu napříč Evropskou unií. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016, od té doby se o nich vyjednávalo.

Spory se nejvíce vedly kolem dvou částí novely, na jejíž převedení do národních pravidel budou mít nyní členské státy EU dva roky. První se týká zajištění podílu pro majitele autorských práv, včetně médií a umělců, za použití jimi vlastněného obsahu na internetu.

Druhý pak ukládá firmám od určité velikosti odpovědnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Směrnice ale zároveň dál umožňuje volné nahrávání obsahu za účely jako jsou citace, kritika, karikatura a podobně.

Emisní limity

Členské státy dnes potvrdily také podobu přísnějších emisních norem pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Podle nařízení mají být od roku 2030 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut v průměru o 37,5 procenta a u dodávek o 31 procent nižší, než budou v roce 2021.

V letech 2025 až 2029 se emise CO2 z osobních aut a dodávek musí snížit o 15 procent. Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise přesáhnou stanovené limity, má být vyměřen takzvaný poplatek za překročení emisí.

Evropská komise do roku 2023 zhodnotí, zda by tyto poplatky měly být využity k financování spravedlivého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi a na podporu rozvoje dovedností pracovníků automobilového průmyslu.

Návrh má přispět k dosažení cílů pařížské klimatické dohody a snížit v celé EU do roku 2030 emise v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi (ETS) o 30 procent oproti hodnotám z roku 2005. Evropská komise s návrhem přišla v listopadu 2017, od té doby se o věci vyjednávalo. Europarlament kompromisní dohodu pravidel schválil koncem března.

Jednání s USA

Definitivně dnes také zástupci zemí EU potvrdili mandát Evropské komise vyjednávat se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Podle agentury Reuters rozhodnutí několik měsíců brzdily výhrady Francie. Unijní vlády nakonec zahájení obchodních rozhovorů s USA schválily jasnou většinou, Francie byla proti a Belgie se zdržela.

Komise za členské země EU koordinuje společnou obchodní politiku, pro nové dohody nicméně potřebuje jejich pověření. Vyjednávání s Washingtonem chce vést po dvou kolejích: jednak je cílem snížit cla na průmyslové zboží, zároveň bude usilovat o zjednodušení způsobu, kterým podniky prokazují, že jejich produkty plní normy Evropské unie či Spojených států.

Jako jediná ze zemí EU zřejmě proti otevření obchodních jednání hlasovala Francie. Reuters minulý týden s odvoláním na zdroj v Elysejském paláci napsal, že důvodem nesouhlasu jsou opakované obchodní výhrůžky Washingtonu a jeho odchod od pařížské dohody o ochraně klimatu.

Na úmyslu odbourávat obchodní bariéry se loni v létě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker shodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten tehdy slíbil, že zatím nepřistoupí k uvalení nových cel na dovoz aut z EU.

Spojené státy nicméně vůči unie nadále uplatňují cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent, která zavedly v loňském roce. EU na tento krok zareagovala odvetnými cly na vybrané americké zboží.