Vláda premiéra Borise Johnsona na konci srpna požádala královnu Alžbětu II., aby ukončila aktuální zasedání parlamentu a další zasedání zahájila až 14. října. Panovnice, která jedná na doporučení předsedy vlády, žádosti vyhověla. Proti tomu se ale postavila opozice i další kritici vlády, podle nichž je cílem Johnsonova kroku vyřadit parlament z rozhodování o brexitu. Kontroverzní rozhodnutí proto napadli u soudů ve Skotsku, Anglii a Severním Irsku.

Na soud v Edinburghu se obrátila skupina více než 75 opozičních zákonodárců. Soud nižší instance před týdnem ale rozhodl, že vynucená přestávka několik týdnů před termínem odchodu Británie z EU je v souladu se zákonem. Soudce Raymond Doherty tehdy řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice.

"Všichni tři soudci skotského nejvyššího odvolacího soudu ukončení zasedání označili za nezákonné," komentovala dnešní rozhodnutí na twitteru jedna ze stěžovatelek, poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanna Cherryová. "Domníváme se, že následkem tohoto rozhodnutí je, že zasedání parlamentu již není přerušeno," uvedl právní zástupce stěžovatelů Jolyon Maugham.

Podobně jako prvoinstanční soud ve Skotsku rozhodl už minulý týden také soud v Londýně, k němuž stížnost na vládní krok podali aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major. Také podle londýnského soudu ale jednal premiér Johnson v souladu se zákonem

Proti rozsudku soudu v britské metropoli se stěžovatelé odvolali k nejvyššímu soudu, vláda se zase hodlá odvolat proti dnešnímu rozsudku skotského odvolacího soudu. Oběma případy se tak bude zabývat nejvyšší britský soud, který již termín projednání stanovil na 17. září.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 50 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.

Průzkum: Volby by nyní vyhrál Johnson, po odkladu brexitu Corbyn

Předčasné volby v Británii by nyní vyhrála Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona před labouristy opozičního lídra Jeremyho Corbyna. Vyplývá to ze dvou průzkumů veřejného mínění, které dnes zveřejnily agentury Kantar a ComRes. Výrazně se ovšem průzkumy liší v tom, jak velký náskok by konzervativci měli. Pokud by se volby navíc konaly až po případném odkladu brexitu, mohly by je podle dalšímu průzkumu vyhrát labouristé.

Podle agentury Kantar by Johnsonovu vládní stranu v případě konání voleb podpořilo 38 procent hlasujících. Opoziční labouristé by získali jen 24 procent hlasů, tedy o celých 14 procentních bodů méně.

Také podle průzkumu agentury ComRes by případné hlasování vyhráli Johnsonovi konzervativci. Získali by ovšem jen 30 procent hlasů. Corbynovi labouristé by měli o procentní bod méně, tedy 29 procent.

Agentura Kantar data pro průzkum získávala od čtvrtka do pondělí, agentura Comres od pátku do neděle. Podle agentury Reuters velké rozdíly ukazují na to, jak těžké je výsledek voleb nyní předvídat.

Minulou středu Dolní sněmovna britského parlamentu zamítla vládní návrh na vypsání předčasných voleb, toto pondělí pak stejný návrh odmítla podruhé. Opozice tak chtěla zabránit, aby Johnson využil voleb k tomu, aby Británii vyvedl 31. října z Evropské unie bez dohody.

V průzkumu, který dnes zveřejnila agentura ComRes, by se nyní třetí nejsilnější stranou po případných volbách stali Liberální demokraté (17 procent), kteří dlouhodobě bojují proti brexitu. Strana pro brexit pod vedením Nigela Farage by skončila čtvrtá se 13 procenty hlasů.

Pokud by se nakonec Johnsonovi nepodařilo s EU uzavřít brexitovou dohodu a britský premiér - ať už by jím v tom okamžiku byl kdokoli - by na základě platného zákona požádal o tříměsíční odklad brexitu, byl by podle zvláštního průzkumu agentury ComRes výsledek voleb jiný. Odklad brexitu by totiž konzervativce oslabil. Volby by v takové situaci zřejmě vyhráli labouristé s 28 procenty hlasů. Konzervativci by byli druzí s 26 procenty a Liberální demokraté by získali dokonce 20 procent hlasů. Strana pro brexit by pak dostala 17 procent hlasů.

Právě předseda Strany pro brexit Nigel Farage, který je dlouhodobě jedním z nejhlasitějších zastánců odchodu Británie z EU a odčerpává konzervativcům hlasy příznivců tvrdého brexitu, dnes vyzval premiéra Johnsona k uzavření předvolebního spojenectví. Jako podmínku si přitom stanovil, že by v 90 volebních obvodech konzervativci nepostavili proti kandidátům jeho Strany pro brexit svoje nominanty. Farage na oplátku slíbil, že by nekonkuroval Johnsonovi ve zbylých obvodech.

Británie by měla opustit Evropskou unii 31. října, tedy za 50 dní. Tomu, že se 1. listopadu Británie ocitne mimo EU, ale podle dnešního průzkumu agentury Kantar věří jen o něco méně než třetina dotázaných Britů. Pokud by se konalo nové referendum o brexitu, vyhráli by jej příznivci setrvání v EU s 37 procenty hlasů. Brexit by nadále podporovalo 34 procent voličů a 18 procent by jich nešlo hlasovat vůbec.