Slavnostního večera na úvod nynějšího půlročního rumunského předsednictví se v Bukurešti účastnili šéfové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk, i předseda europarlamentu Antonio Tajani. Juncker se přitom na konci prosince vyjádřil kriticky k připravenosti země zvládnout roli nestranné předsednické země.

Předseda Evropské rady Tusk se obrátil na všechny Rumuny s výzvou k obraně základů naší politické civilizace, svobody, integrity, pravdy ve veřejném životě, vlády práva a ústavnosti.„Věřím, že budete hrát podle pravidel,“ poznamenal v rumunsky proneseném projevu Tusk.  

Rovněž šéf Evropské komise Juncker v projevu upozornil, že ačkoliv Evropská unie stojí na kompromisech mezi členskými státy, ohledně boje s korupcí a právního státu „nejsou kompromisy možné“. Zopakoval i svůj názor, že Rumunsko by se mělo stát součástí schengenské zóny bez kontrol na vnitřních hranicích, už delší dobu totiž plní potřebné podmínky.

Vláda práva a boj s korupcí

Rumunský ministr zahraničí Teodor-Viorel Melešcanu před novináři prohlásil, že pro kabinet premiérky Vioricy Dancilaové jsou otázky vlády práva i boje s korupcí zásadní. Přes "existující potíže a problémy" je podle něj důležité, aby byl právní stát v zemi respektován a občané mohli důvěřovat nezávislému a efektivnímu justičnímu systému. Kritiku odmítl s poukazem na "bujarý politický život" v Rumunsku před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Nastupující rumunské předsednictví za své priority v zahraniční oblasti pokládá západní Balkán a deset let starý projekt Východního partnerství. Podle Melešcanua by Bukurešť chtěla také více zapojit Unii do práce OSN a její podpory v mezinárodním prostředí. Bukurešť se chce zasadit i o realizaci společné unijní obranné a bezpečnostní politiky a těsnější spolupráci EU a Severoatlantické aliance.

Novinář Pantazi připomněl, že vláda v posledních letech stihla změnit mnoho zákonů, kterými se jí podařilo zmenšit nezávislost prokuratury i soudů, odvolává některé konkrétní osoby, včetně ostře sledovaného případu někdejší šéfky rumunské protikorupční prokuratury (DNA) Laury Corduty Kövesiové. Před několika dny odmítl prezident Klaus Iohannis podepsat vládní návrh na odvolání generálního prokurátora Augustina Lazara.

"Personální změny a změny zákonů mnoho lidí naštvaly. A také pokusy prosadit zákony, které amnestují vysoce postavené korupčníky," upozornil Pantazi. Klíčová je v této souvislosti osoba vlivného předsedy vládní sociální demokracie Livia Dragney, který je podle mnohých faktickým šéfem vlády.

Chceme Evropu, ne diktaturu

Některé opoziční iniciativy ve čtvrtek v Bukurešti svolávaly demonstraci pod heslem „Chceme Evropu, ne diktaturu“. Protest proti ohrožení nezávislosti justice a proti korupci však místní radnice nepovolila.

„V zásadě chtějí našim evropským hostům ukázat, že lidé v Rumunsku podporují evropské hodnoty a Evropskou unii. A rumunské vládě a parlamentu chtějí poslat signál, že Rumuni jsou proti útokům na nezávislé soudy, na občanskou společnost. Vláda a parlament podle nich musí respektovat právní stát,“ vysvětlil ČTK motivaci organizátorů protestních akcí šéfredaktor rumunského zpravodajského webu G4media.ro Cristian Pantazi. 

Mezi organizátory byly místní občanské organizace s názvy jako Odpor, Korupce zabíjí, Iniciativa Rumunsko nebo Geeks 4 democracy. V centru zasněžené Bukurešti nakonec ve čtvrtek večer protestovalo asi osm stovek demonstrantů. 

Prosincový průzkum v Rumunsku ukázal, že členství země v EU a evropské hodnoty podporuje 91 procent dotázaných a také celých 87 procent příznivců vládní sociální demokracie.