„Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem,“ uvedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys.“

Za Jourovou se nepostavily ani europoslankyně z její mateřské ANO. „Dáváme výrobcům do rukou možnosti, jak si opět obhájit různé složení – a tedy různou kvalitu výrobků – a to například i včetně výmluv na různé chuťové preference zákazníků,“ uvedla Dita Charanzová, která je lídrem ANO v evropských volbách.

Jourové a jejího návrhu směrnice se veřejně zastala pouze lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Shození dohodnutého kompromisu ze stolu se zdá být pro leckoho lákavá možnost politického zviditelňování, ale ve výsledku by to ničemu neprospělo,“ uvedla Šojdrová. Za poloviční úspěch označil přijetí směrnice i europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. „Evropany nelze dělit na občany první nebo druhé kategorie. Nová pravidla jsou prvním krokem k tomu, že Evropská unie začíná brát obavy občanů střední Evropy vážně,“ uvedl Pospíšil. Ale dodal, že i on byl pro zpřísnění, které navrhovala Sehnalová.

Směrnici lze zpřísnit

Pokud by ale návrh Sehnalové, kterou podpořilo jen 160 europoslanců, prošel, byl by celý velký balík posilující práva spotřebitelů poslán k ledu. A v lepším případě by se k němu nová Evropská komise vrátila někdy za rok.

Právě před tím komisařka Věra Jourová varovala. „Před rokem jsme neměli v ruce nic. Teď máme tuto směrnici. Ano, i ona je kompromis, ale je nástrojem, který umožní dvojí kvalitu potravin postihovat,“ uvedla eurokomisařka. Po dvou letech Brusel směrnici vyhodnotí. A pokud se ukáže nedostatečně tvrdá, může ji zpřísnit.