"Stav prostředí sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující," řekla Jourová. Poukázala tak na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

Eurokomisařka Věra Jourová.
Jourová o paktu migrace: Není třeba kvót. S běženci si půjde pomoci i jinak

Situace v Maďarsku je podle Jourové natolik vážná, že by to mohlo ohrozit demokracii v zemi. "Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii," myslí si. "Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné," uvedla. V parlamentních volbách v roce 2018 Orbánova strana Fidesz obhájila ústavní většinu.

Jourová tvrdí, že úspěch Orbánovy strany Fidesz nezpochybňuje. "Musí ale být jasno, že svou mocenskou pozici nemůže zabetonovat na věčné časy," uvedla.

Bolest východních zemí 

Omezování principů demokracie je podle Jourové bolestí východních zemí, protože justice je zde stále snadným cílem politiků, se kterými mají tamní obyvatelé i po pádu autoritářských režimů nadále velkou trpělivost. "Jsem si jistá, že v západní zemi by Orbán nikdy takovou rozsáhlou kontrolu nad médii nikdy získat nemohl," prohlásila.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na snímku ze 21. ledna 2020
Rusko slíbilo odvetu za kroky EU, rozšíří svou černou listinu

I tak ale média v celé EU čelí tlaku, který zesílil ztrátou inzerentů kvůli hospodářské krizi vyvolané pandemií nemoci covid-19 a také růstem internetových platforem, jako jsou google či facebook. Problém je i růst politického vlivu na tisk. "Například na Maltě či ve Španělsku. Evropská komise se nyní bude muset o svobodu médií více starat," uvedla s tím, že nezávislost médií je základem evropské demokracie.

EK se na počátku října chystá zveřejnit svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích. Prověrku považuje Jourová za důležitou i ve sporech třeba s Maďarskem či Polskem kvůli jejich sporným zákonům.

Jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská (vlevo) ukazuje fotografii muže zbitého běloruskou policií, vpravo šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Sankce EU vůči Bělorusku závisí na souhlasu Kypru. Ten chce postup vůči Turecku

"Viktor Orbán nebo polská vláda se brání vždy stejným způsobem. Jednou poukazují na nějaký španělský zákon, který je podobný tomu jejich, jindy odkazují na právní předpis v Německu. S tím bude v budoucnu konec," zdůraznila.