Všichni souhlasí, že by se to konečně udělat mělo. Ale shodu na tom, jak by to mělo vypadat a kolik by to mělo řidiče stát, se zatím najít nedaří. Řeč je o jednotném unijním poplatku za dálnice, který měl být podle návrhu Evropské komise skutečností už za několik let. Takže by se mohlo zdát, že plány českého ministerstva dopravy na nahrazení dálničních známek novým elektronickým systémem, platným jen pro Česko, jsou zbytečným vyhazováním peněz. Vláda včera schválila, že by měly být zavedeny od roku 2021.

„Evropská unie má jedinečnou příležitost stát se lídrem v modernizaci silniční dopravy,“ uvedla předloni, kdy svůj návrh představovala, komisařka Violeta Bulcová. Podle jejích představ mělo evropské mýtné pro kamiony začít fungovat už v roce 2023 a pro osobní auta o čtyři roky později.

Rozdělovat i vybírat se mělo na základě ujetých kilometrů.

Záměr Evropské komise získal obecnou podporu i mezi europoslanci. „Jednotné dálniční poplatky mají smysl ve chvíli, kdy budou usnadňovat dopravu a cestování našim občanům a zjednoduší systém, kdy má každá země svá vlastní individuální pravidla a poplatky,“ uvádí například česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Jenže přes snahu Bruselu a podporu v Evropském parlamentu termíny navržené Bruselem dodrženy nebudou. Státy EU se totiž nejsou schopny domluvit ani na hlavních parametrech, jak by měly být poplatky stanoveny. „Řada členských států se k tomuto návrhu postavila odmítavě, proto se v loňském roce projednávání směrnice prozatím zastavilo,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Česko, Slovensko nebo Rakousko chtějí podle ní zachovat svůj současný systém ročních, měsíčních či desetidenních poplatků, zatímco jiná skupina zemí, jako například Itálie, chce „výkonové zpoplatnění“, tedy platbu za ujetý úsek.

Stará auta se prodraží

Pro české řidiče, kteří mají převážně starší, a proto většinou i málo ekologická auta, je tu i další nebezpečí. Evropská komise totiž ve svých plánech chtěla brát při stanovení poplatků za dálnice v úvahu i míru znečištění životního prostředí.

To už přitom reálně hrozí v Německu, které zpoplatňuje dálnice od října. „Kvůli stáří vozového parku a vysokým emisím bude velká část českých vozů spadat do skupiny s nejvyšším zpoplatněním.“ uvedl počátkem roku mluvčí českého ÚAMK Igor Sirota. Místo minimálních 64 korun za desetidenní dálniční známku zaplatí Češi, jejichž auta jsou v průměru stará patnáct let, většinou sazbu, která je desetinásobná, tedy v přepočtu asi 640 korun. 

Přitom právě na placené německé dálnice se čekalo jako na signál, po němž už bude celounijní mýtné na dálnice průchozí. Ostatně jedním z prvních, kdo otázku nastolil, byl před pěti lety německý eurokomisař Günther Oettinger. „Už nemáme žádné hraniční kontroly. Mít 28 jednotlivých systémů dálničních poplatků by bylo groteskní,“ tvrdil už tehdy eurokomisař. Tato „grotesknost“ ale, zdá se, ještě hezkých pár let vydrží.