Mávnu jí a ona k nám vyšle přes vozovku zářivý úsměv, takže dr. Týc, vědecký pracovník, na chvíli ztratí řeč. „Krásná dívka,“ poznamená pak.

„To je slečna Eva T.,“ povídám. „Při práci třetím rokem studuje školu astrologie, ale na sestavování horoskopů jí chybí ještě atestace.“
„Škola astrologie?“ vyděsil se dr. Týc. „Copak nějaká existuje?“
„Oficiální studium otevřeli ve školní budově na Strossmayerově náměstí,“ vysvětlil jsem.
„Asi ještě spím,“ mumlal dr. Týc. „Zaspal jsem a přijdu pozdě do práce.“
„Astrologů je málo,“ pokrčil jsem rameny. „Přitom astrologické služby potřebuje kdejaký politik, každá komerční televize, nemluvě o ženách, jež hledají partnera. O studium je obrovský zájem.“
„Nedělejte si srandu z teoretického fyzika,“ zapřísáhl mě. Právě mu jela tramvaj. Než nastoupil, zvýšil hlas: „Žijeme přece v jednadvacátém století! A chovnou stanici draků máme kde?“
„Snad se něco staví v Měcholupech,“ plácl jsem, jen abych mu udělal radost. Zavyl a když se vrhal do otevřených dveří električky, zřetelně se pokřižoval: „Všechny vás upálit!“ Jeho vědecký ateistický názor zdál se být drobátko otřesen.

Jenže slečna Eva astrologii skutečně studuje a já ji upálit nenechám: ona je úkaz. Řekla mi, že její iniciály tvoří písmena E. T. A je fakt, že stejně jako filmový mimozemšťan má přívětivý vztah ke všem tvorům a že také často telefonuje domů. Tohle snědé stvoření vám na prvý pohled připomene osudovou ženu, královnu Horního i Dolního Egypta; když po vás ale zblízka koukne těma vstřícnýma očima, uvědomíte si tvora, který se až sebepoškozuje bezelstnou náklonností k bližním. Buďte si dítětem, starcem či zaběhlou kočkou, začne se o vás zajímat a bude vám chtít prospět. Jakživ jsem nedostal takový šok z něčí pozitivní energie.

Později jsme se setkali v kavárně, jedním dechem mi vyprávěla o studiu a pozvolném budování vlastního názoru, až jsem pochopil, že není naivní. Vzpomněla na kamarádku, jež za ní do krámku poslala přítele: mladík položil na pult pětitisícovku, potřebuje prý takový horoskop, aby jeho milá uznala, že se k ní hodí. Eva řekla: Tak málo si věříte? A on odvětil: Tak málo věřím astrologii. Ujistila ho, že pak je vše v pořádku: „Ne planety, jen vy dva o sobě můžete rozhodnout.“ Vyhodila ho i s těmi penězi: „Přece si nevezmu na svědomí něčí štěstí nebo neštěstí!“

A já se za ni uklidnil, že neskončí v televizním studiu jako věštkyně na telefon; to ani náhodou.

LEON BERGER