Mluvím o tisícovkách z bankomatu. O dvoutisícovkách raději pomlčím, o těch mluvit ani nemá cenu. A pokud jde o pětitisícovky… Vůbec netuším, jestli je bankomat taky vydává. Ostatně marně vzpomínám, jestli jsem nějakou pětitisícovku vůbec kdy držela v ruce. Jsou to bankovky z jiné galaxie.

Ale ty tisícovky. Stroj to na vás vyplázne jako nějaký promodralý jazyk, a už máte starost. Do trafiky s tím nemůžete, vyhodí vás. Z pekárny už vás s tím vypudili nejednou, netroufáte si. „Tohle, jó? Tsss!“ hnala vás minule zelinářka. Když chcete rozměnit na poště, paní za přepážkou se pohorší, jako byste ji právě požádali, aby se svlékla do naha. No dobře, udělá pro vás tu neslýchanou laskavost a dá vám pětistovku a něco menšího, ale tak, že příště poštu radši obejdete obloukem.

„Cožé?! No, já se na to teda…“ Právě jste podali tisícovku taxikáři. To jste ho teda naštvali! „Dneska už jste pátá,“ obviní vás, popadne vaše peníze, kamsi s nimi vyrazí a práskne za sebou dveřmi. Sedíte tam otřeseni, s pocitem prvňáka, který se počural při vyučování, a čekáte, jak řidič dopadne, a jestli vám tu drzost odpustí.

Fobie z tisícovek je cítit v každé pokladně, i v těch největších supermarketech. Vyčtete ji z urputnosti, s jakou se vás pokladní snaží obrat o drobné. „Sto patnáct,“ praví třeba. „Těch pět by bylo? A co patnáct, nebylo by? Jé, počkejte, vždyť vy máte v drobných i tu stovku!“ sápe se vám po peněžence. Odporný zvyk. Kdo drobné má, ten se snaží na nich sedět a nevydat je. Skoro mi to připomíná, jak se na základce sedělo na sbírce céček. Zkuste si například uložit kufr do skříňky na hlavním nádraží v Praze. Bankovky ta potvora nežere. A mince? „Nerozměňujeme,“ uzemní vás každý, na koho se obrátíte.

Než za svou tisícovku nashromáždíte dost drobných, musíte si napřed koupit v jednom stánku noviny, v jiném langoše a pak ještě někde plastovou kouli, v níž sněží na Hradčany.

Jak říkám, dochází mi trpělivost. Proč mám při nákupu předem varovat, že mám tisícovku, jako kdysi malomocní zvonili zvoncem, aby se jim každý vyhnul?

A něco vám povím. Věřili byste tomu, že už před dvaceti lety jsem na malém ostrůvku narazila na stroj, kam vhodíte bankovku a vypadnou vám mince? A že už jsou dávno vymyšlené bankomaty, které vám dají jakoukoli sumu v malých bankovkách? To by mě zajímalo, kolik dalších výdobytků civilizace se nám tají.


HELENA KOVAŘÍKOVÁ