A k tomu všemu mají dokonce od nynějška právo ubytovávat se i v hotelích! Myslím, že to bude znamenat velikou úlevu zejména pro nejchudší vrstvy. Mám nesmírnou radost, že moje návštěva Kuby na Raúla tak hluboce zapůsobila. Jak se říká - svoboda nechodí po horách, ale po lidech. Za všechny služby se sice bude platit devizami, ale každý vzdělaný demokrat dobře ví, že za svobodu se zkrátka platí.

A penězi v tom lepším případě, jak tvrdí Karel Roden.

Ano, jako bych už slyšel námitky škarohlídů, že takový mobilní telefon přijde zhruba na dvojnásobek až trojnásobek měsíčního platu (a přitom průměrný plat na Kubě činí pěkných patnáct až dvacet dolarů!). Ale v tom právě tkví ten veliký dar svobody, že režim se nestará o to, jak a kde si lid rozdíl mezi příjmy a výdaji opatří. Akorát teď mě napadá, že vlastně televizi už tam i předtím měl kdekdo. V jednom bytě na Malecónu, jehož majitelka měla povolené ubytovávání cizinců, byly televizory dokonce v obou hostinských pokojích, v hale i v kuchyni.

A vůbec - když se člověk procházel noční Havanou, pak mimo opojný pocit ničím nezkalené svobody vnímal i modrojas obrazovky za každým druhým oknem. Teprve teď mi dochází, že se tedy všichni tito občané museli dívat na zprávy, proslovy kubánských státníků a vojenské přehlídky vlastních ozbrojených sil naprosto ilegálně! To je dobře, že už to mohou dělat bez obav a v mezích zákona.

A co se mobilních telefonů týče, vzpomínám si, že už před Raúlovým liberálním opatřením používal mobil každý taxikář, dále pak všichni číšníci v restauracích na bulváru Obispo, paní domácí a její děti a jejich kamarádi. A ještě několik desítek dalších, na něž si jen tak namátkou vzpomenu, jak kráčeli s mobilem na uchu po Pradu, které zde však nebudu jmenovat, abych jim nezpůsobil nějaké problémy, nemluvě o tom, že je ani neznám.

A tak jenom pevně doufám, že bude povoleno telefonovat pouze do Severní Koreje, do Barmy a ve výjimečných případech do Venezuely. Protože jinak už by snad zbývalo jen propustit takzvané politické vězně, aby se naše evropské ideály o „ostrově svobody“ rozplynuly docela.

Jiří Dědeček