Nevěnoval jsem se řízení, telefonoval jsem, zkoušel jsem elektrická okna, rádio, navigaci a klimatizaci, mačkal jsem dosud nevyzkoušené knoflíky, to vše z nudy, že se fronta automobilů nepohybuje. Když se konečně pohnula, vyrazil jsem jako blesk, ale ona se hned zase zastavila. Naboural jsem pána v autě před sebou a on ještě jednoho, takže jsem způsobil pěknou hromadnou havárii, i když beze škod na lidském materiálu. Na to, že jsem byl střízlivý, šlo o velmi slušný výkon.

Vystoupil jsem a běžel jsem se oběma řidičům omluvit. Ze všeho nejvíc jsem se bál, že mi budou hlasitě tykat, ale byl jsem mile překvapen - ocitl jsem se mezi gentlemany, kteří chápali rozdíl mezi křehkou lidskou důstojností a pomíjivým plechem karoserie. Úsměvy byly sice zpočátku trochu kyselé, ale byl jsem vděčný i za tu snahu a chystal jsem se oba nešťastníky za odměnu nějak rozptýlit, než se dočkáme policie.

Když pak ale došlo na výměnu nejrůznějších dokladů a zapisování adres domů a do zaměstnání, oba pánové navzájem propadli radostné družbě: tak vy tedy děláte tam a tam, no ale to musíte znát tu a tu! Aby ne, prosím vás, vždyť ona mi dělala dva roky sekretářku! A nevíte, kde je teď? No to se podržte, to byste neuhod… Radostně se umlouvali na svých dalších známých, jako by nabouraných automobilů ani nebylo. Nevěnovali mi žádnou pozornost.

Takhle jsem si to tedy nepředstavoval!

Pánové, povídám, věnujte se prosím taky trochu mně! Já jsem viníkem vašeho neštěstí! Mluvte se mnou, poškodil jsem vaše vozidla a chci za to nést plnou odpovědnost! Ale kdepak, měnili si vizitky, slibovali si, že co nejdřív zajdou na večeři i s manželkami. (Kdo ví, zda spolu rodiny nakonec nepojedou na dovolenou.)

Když jsem pak z místa nehody odjížděl po Rašínově nábřeží, dal jsem přednost vozu, který marně čekal na vedlejší. Fronta za mnou na chvilku zastavila a jakýsi muž zezadu řval vyrolovaným okénkem: To ses snad posral, kreténe! Asi pospíchal. Ale ať se snažil, jak chtěl, moje špatná nálada byla tatam.

Oba poškození mi ještě týž večer volali, omluvili se za to, jak mne po nehodě přehlíželi, a děkovali za příjemně strávené odpoledne. A to se opravdu stalo, na mou duši, na psí uši, pojistná událost má č. j. 0080082153!

Jiří Dědeček