Se zájmem i trochou podezření sleduji na komerční stanici volný seriál, v němž se s patřičnou dramatičností ve stylu Policie LPD či Kriminálka Miami předvádějí publiku i mnohdy rutinní zákroky naší policie.

Chrabří muži, dychtivě připravení ve svých umakartových služebnách jako blaničtí rytíři s jednou nohou ve třmenu vyrazit až přijde čas sjednat tam venku pořádek a zákon.

Nejfrekventovanějším slovem moderátora je „okamžitě“ – „okamžitě vyrazili“, „reagovali okamžitě“, „okamžitě vyjíždějí“… a následují sekvence, v nichž profesionálně špičkově vyladění a lidsky vysoce kvalitní příslušníci s porozuměním pro ten náš divoký svět vyřeší daný zádrhel, zachrání, poradí a na závěr ještě přidají teplé lidské slovo. Pod okny se mi každodenně odvíjejí sekvence lehce odlišného života. Následující scénku ze středu našeho hlavního města, kde je velice obtížné se na ulici domluvit česky, zažívám v nepatrně odlišných variantách prakticky každodenně: Do you speak english? – Policista zaskočeně, trochu udiveně a nedešifrovatelně zatřepe hlavou. – Cizinec to zkouší dál. – Where is the river, please? – Prázdný pohled přes rameno nešťastníka. – Znejistělý turista spásně vyhrkne: Vltava. – Jo voda, probere se orgán. To je támhle, do rechts, oddechne si vítězně. – A jelikož turista nezabírá, přichází jako vždy v takovém okamžiku na pomoc to, čeho nikdy nemá český policista dosti: ruce – světový jazyk pražských policistů číslo jedna, kterým dovedou věrně demonstrovat i složitou cestu k vodě: doprava, rovně, dvakrát za roh, kolem náměstí doleva, dolů a pak už jen přímo. Scéna druhá: Zběsilé kvílení motoru, vůz bez zpomalení vletí na hlavní a řítí se dál, kde stojí policejní vůz s policistkou a policistou. Ten mávne vstříc plácačkou, auto jej však bez zaváhání míjí a mizí v protisměru jednosměrné ulice. Čekali byste „okamžitou“ akci? „Okamžité“ naskákání do vozu, siréna, maják…?

„Okamžité“ zalarmování policejních sil? Příslušník chvíli zadumaně hledí za mizejícím autem, pak se pomalu otočí a opře se o auto. Mám takovou dlouhodobou hru, tipuji z okna, pod kterým má policie pravidelný štafl , koho při kontrolách zastaví. Podle ní jsou těmi nejpodezřelejšími majitelé vozů střední a nižší třídy. Teď také přijíždí nějaký ubožák, co předpisově odbočil a dal správně přednost – jeho chyba, že nemá hummera. „Okamžitě“ jdou po něm.

Jaromír Hlavsa