Lovec draků je ten, který vyniká schopností spolehlivě odhadnout, do jakých míst odlétne spuštěný papírový drak. V zemi, kde jsou drakiády málem národním sportem, v Afghánistánu, jde o dovednost kromobyčejně cennou. A právě k takovým přeborníkům v umění aportování patří chudý chlapec Hassan, který by za svého kamaráda z vyšších společenských kruhů Amira i dýchal.

„Pro tebe bych jedl i prach,“ ujišťuje Hassan Amira. Slabošský Amir však v kritické chvíli nedokáže překonat strach, zabránit Hassanově znásilnění a z místa činu raději zbaběle uteče. Vědomí jeho viny přátele od té chvíle rozdělilo. Tragédii potom dokonala invaze sovětských vojsk.

Film Lovec draků líčí autobiograficky laděný příběh, který nejprve knižně odvyprávěl Khaled Hosseini, sám afghánský uprchlík. Populární knihu nyní zfilmoval americký režisér Marc Forster, režisér pohledné skoro pohádky Hledání Země Nezemě, a pevně mu vtiskl pečeť melodramatu. Ve shodě s tímto záměrem Forster pečlivě pěstuje vizuálně přitažlivý, uhlazený vzhled, který však obrušuje veškeré hrany.

Lovec draků proto ve výsledku působí jako laskavé vyprávění, které rychle ztrácí na důvěryhodnosti i tehdy, když se dotýká otřesné situace v Afghánistánu drceného vládou Talibanu. Tak se stane, že se divák dočká i podobně naivních scén, jakou je útěk z bašty ozbrojeného Talibanu, před kterým se sice třese celá země, ale hrdinům stačí prchnout oknem a uhýbat kulkám. V zájmu dramatického účinku, přirozeně.

Divák vůbec nemusí být cynikem, aby vypozoroval, že s ním film nehraje čistou hru (respektive, že se ji tvůrcům nepodařilo dobře zamaskovat). Zakrátko se objeví podezření, zda všechna ta přátelská objetí kolem ramen, sliby vyryté do kmene granátovníku (po letech znovu nalezené) nebo i ta „nečekaná“ úmrtí nejsou jen vypočítavá emocionální loudění, přesně načasovaná a účelná.

V melodramatu by se koneckonců jednalo o přijatelnou tvůrčí strategii. Nebýt toho, že rozuzlení i samotný vývoj zápletky nepříliš nápaditě obkreslují dobře známá schémata. Máloco v Lovci draků totiž vezme překvapivý konec.

Dobře zajištěná hollywoodská produkce sice umožnila v počítačích připravit působivé letecké souboje povětroňů jako z Top Gunu a v čínských exteriérech rekonstruovat celé ulice Kábulu, ale pro opravdu silný a nefalšovaně dojemný zážitek by si divák raději měl zajít na íránsko-irácký film Želvy mohou létat, který nyní putuje českými kiny v rámci Projektu 100.

 

Lovec draků

The Kite Runner, melodrama, USA 2007, 122 minut.
Režie: Marc Forster, hrají: Khalid Abdalla, Shaun Toub, Atossa Leoni,Homayon Ershadi Premiéra: 7. února