Milostná balada odehrávající se na obou stranách železné opony vzbudila pozornost už při světové premiéře v Cannes, kde ji diváci ocenili dlouhým, dojatým aplausem. Stejný ohlas měl snímek i při promítání na karlovarském festivalu (kde jej doprovázel hlavní mužský protagonista Tomasz Kot) a nyní v rámci ozvěn Šary Vary.

Stejně jako v případě Idy sáhl Pawlikowski k černobílému formátu, s nímž umí pracovat jako málokterý současný filmař. Nikoli náhodou přirovnávají někteří zahraniční kritici jeho filmy k rané tvorbě filmařů nové vlny, mj. Francoise Truffauta. Téma si o to říkalo minimalisticky vyprávěný příběh lásky, jež se zrodila ve špatné době, je soustředěn do krátkých kapitol a černobílá dává vyniknout strohosti doby rámované studenou válkou.

Čínský film Asura
Největší filmový propadák? Čínské fantasy za více než dvě miliardy stahují z kin

Pěvecky nadaná Zula a skladatel a dirigent folklorního souboru Wiktor se potkávají zkraje 50. let na polském venkově, kam muž přijíždí s kolegyní hledat nové talenty. Mezi mladičkou nespoutanou dívkou a vážnějším mužem přeskočí jiskra, jejich vášnivé lásce ale dobové kulisy nepřejí.

Jejich útěky a návraty odehrávající se mezi Polskem a Francií, mezi turné socialistického folklorního souboru (zahrnující i slunnou Jugoslávii) a pařížskými hudebními bary jsou plné neklidu, touhy i stesku a marných pokusů o naplnění vzájemného vztahu. Nesvědčí mu ani protikladné povahy a přání obou milenců. Zula se silnými venkovskými kořeny nedokáže žít v odtažité intelektuální Paříži, svobodomyslný Wiktor zase v ideologicky stále více svazovaném Polsku.

Vypráví hudbou

Je až s podivem, s jakým minimem prostředků si režisér v této teskné baladě o lásce vystačí. Nepotřebuje velké celky, panoramata či rušné městské kulisy. Ani přemíru dialogů. K vykreslení úvodní vesnické nálady mu stačí jediný záběr na muže s miskou polévky a stařenku v šátku v chudé kuchyňce a uprostřed toho až zázračně zrozený dívčí zpěv.

Režisér Petr Weigl
Zemřel režisér Petr Weigl. Tvůrce legendárního filmu Radúz a Mahulena

Stejně si počíná i nadále. Vypráví úsporně, v jednoduchých obrazech, a přesto emotivně o touze po splynutí spřízněných duší, svobodě tvorby a života. O tom, že navzdory silnému citu člověk své vnitřní nastavení nepřekročí. Významotvorným klíčem je tu hudba, skrze niž toho autor sděluje víc a silněji než pomocí slov.

Dvě srdce

Ústředním motivem je píseň Dvě srdce, která tu má v duchu příběhu dvojí symbolické aranžmá. Nejprve strhující vesnické podání, posléze jazzové pařížské, ale bez jiskry. Jak hudba, tak text a jeho síla mimo domácí půdu náhle „ztraceny v překladu“.

Stejně jako interpretka, jež je ve svém živlu doma v Polsku, ale Paříž ji nebaví, svazuje. Jediný okamžik, kdy ožije, patří haleyovskému roken-rolu, kdy v divokém tanci „vybíjí“ frustraci z ciziny. Výtečně pracuje režisér i s dalšími skladbami a texty, mj. Georgem Gershwinem.

Je to mimořádná podívaná. A silný prožitek ze souhry obrazu, hudby i příběhu dokládajícího věcně a bez zbytečných výkladů, jak svět rozdělený železnou oponou ničil životy a vztahy. Bez hlavních protagonistů by ovšem nebyl ničím. Joana Kulig a Tomasz Kot skvěle naplňují Pawlikowského minimalistickou koncepci. Mimochodem, předobrazem jejich postav byli režisérovi rodiče. O to více film diváka zasáhne.

Hodnocení Deníku: 80%

Avengers: Infinity War.
Disney drtí konkurenci, víc než obvykle. Zlatým dolem jsou Avengers