Je to radost vidět film, u něhož pověst nelže. Argo - žhavý adept na letošní Oscary – je totiž v tom nejlepším slova smyslu dobré dílo. Poctivá, pečlivá filmařina s citem pro žánr – jejíž účinek násobí fakt, že vychází z reálné události. A Ben Affleck tu už poněkolikáté dokazuje, že víc než dobrý hráč je hlavně dobrý režisér.

Hollywood versus CIA

Operaci americké FBI, kterou spustila v Iránu na podzim 1979, aby dostala šestici Američanů ze zdejší blokády revolucionářů, odtajnil po letech až prezident Bill Clinton. Teď se dostala i na filmové plátno. Není divu, klíčovou roli v celé akci totiž sehrál Hollywood, respektive skupinka filmařů a jejich fiktivní sci-fi, díky níž celá operace vyšla. Mimochodem, projekt posvětili producentsky kromě Afflecka i herci George Clooney a Grant Heslov.

Fiktivní film Argo

Affleck nejprve nastíní v nezbytné zkratce a pomocí archívů předcházející iránskou historii a pak už se v prostřihu prolne do úvodu příběhu. Je listopad 1979 a Iránem cloumá revoluce. Radikálové proniknou na americké velvyslanectví v Teheránu a ve vypjaté atmosféře zajmou dvaapadesát rukojmí. Šesti pracovníkům se ještě před tím podaří uprchnout a ukryjí se v domě kanadského velvyslance. Specialista CIA na „exfiltraci" Tony Mendez dostane za úkol je vyvézt ze země. A tak po řadě různých teorií jiných agentů přichází s kuriózním nápadem: předstírat, že šestice patří k hollywoodským filmařům a v Iránu hledá lokace pro novou sci-fi Argo. A v nejbližší možné lhůtě s nimi odletět ze země. Plán, který zprvu všichni považují za šílený, nakonec dostane zelenou…

Smysl pro žánr

To, co z Affleckova filmu dělá výtečnou podívanou, je smysl pro žánr. Napětí, které režisér promyšleně buduje, nenechá diváka až do finále vydechnout. Pečlivá je kresba charakterů zachraňované šestice – prakticky neznámých tváří, pro které se Affleck šťastně rozhodl. Jediným hvězdným hercem je tu (krom Johna Goodmana v menší úloze) sám, podařilo se mu ale nepřebít ostatní a zůstat ve zdrženlivě civilní poloze. Jako tvůrce hrané adaptace si dopřál roztomilou hru se seriózností tajných služeb, jejichž plány na záchranné akce mají nepřehlédnutelnou paralelu s pohádkami, jež rodí Hollywood. Původní návrhy na záchranu rukojmí budí úlevný smích – třeba akce „kola", na nichž mají Američané zkusit překročit horské hranice („Jasně, proč se neprojet až do jara? A co takhle podpůrný tým s hustilkou?", komentuje to ironicky Mendez na poradě). Obdobně si Affleck utahuje z Hollywoodu, jenž vlastně není ničím jiným než továrnou na iluze a fikce – v tomto špionážním případě kouzelně násobenou. Člověk při tom nemůže nevzpomenout na podobný snímek Vrtěti psem.

Zdroj: Youtube

A tak máme v kinech podařené drama, prozrazující i leccos o náladách obou barikád: civilizované Ameriky a povstalecké východní nenávisti k její politice. Bez zbytečných slov a karatelství. Vše vyplývá zcela přirozeně ze situací na plátně. Jediným drobným kazem (patrně úlitbou diktátu studia) je zbytečný emotivní akcent na Mendezovu rodinu, respektive synka, za nímž se hrdina posléze vrací.

Vydařené drama

I přesto je ale Affleckův thriller vydařeným dramatem. S vynikající hudbou Alexandre Desplata a rozpohybovanou kamerou účinkující hlavně ve vypjatých scénách demonstrací a emocí při prohlídce tržnice.A s napínavou finální scénou na letišti, kde se tak krásně propojí dětinské nadšení pro film s Mendezovým plánem - při pohledu na kreslené storybooardy s postavami sci-fi tají i jinak sveřepí Iránci. Je na co se dívat. Včetně půvabného doslovu – že po dohodě se CIA na sebe vzala celou operaci oficiálně Kanada… Inu, zpravodajské hry.