Psal se rok 1953, když se pět mužů - Ctirad a Josef Mašínovi, Václav Švéda, Milan Paumer a Zbyněk Janata – vydalo v chladných podzimních dnech přes východní Německo na západ. Byl to už druhý pokus, před prvním byli odhaleni a zatčeni. Chtěli se připojit k americké armádě a být mezi prvními výsadkáři, až bude Československo osvobozováno od komunismu. Věřili, že dojde k ozbrojenému střetu mezi demokratickým Západem a státy, které si podmanil Sovětský svaz. 

Poutavý trailer k filmu Bratři:

Zdroj: Youtube

Podařilo se jim proniknout na území NDR, tady je ale záhy odhalili. Bylo na ně postupně nasazeno přes 25 tisíc policistů a vojáků, k východoněmecké armádě se připojili i vojáci sovětští. Mašíni počítali původně s týdenní cestou, nakonec z ní byl téměř měsíc. V zimě, lesních úkrytech, v ohrožení života, bez řádného jídla a detailnější mapy.

Prošli jen tři

Do západního Německa se ve finále dostali jen tři: bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata padli do rukou východononěmecké policie a skončili v Československu. 2. května 1955 byli společně popraveni. Trest smrti dostal i jejich strýc Ctibor Novák, který jim pomáhal s útěkem. Třináct lidí bylo odsouzeno, mezi nimi matka bratrů Mašínových (k 25 rokům), která ve vězení zemřela už v červnu 1956.

Co říká o svém filmu Bratři režisér Tomáš Rašín:

Nejsmutnější je, že mise Mašínů vyšla do ztracena, říká režisér Tomáš Mašín
Proč soudit Mašíny příkře? Náš film je ukazuje v kontextu, říká Tomáš Mašín

Bratři Mašínovi ani Milan Paumer nebyli v totalitním Československu nikdy odsouzeni. Komunistické úřady sice žádaly USA, kam posléze bratři odjeli, o jejich vydání, ale bez úspěchu. V polovině 90. let státní zastupitelství stíhání všech tří kvůli promlčení odložilo.

Milan Paumer se po roce 1989 vrátil do vlasti, Ctirad a Josef návrat odmítli. Vadil jim posametový politický vývoj, setrvalá existence komunistické strany a také průtahy s navrácením rodinného statku v Lošanech na Kolínsku. Josef se jako už jediný žijící z bratrů nezúčastní ani středeční premiéry filmu.

Proměny scénáře i obsazení

Snímek o bratrech Mašínech chystal Tomáš Mašín – podobně jako Václav Marhoul své Nabarvené ptáče - deset let. Předcházely mu různé verze scénáře, hledání a střídání producentů a koproducentů, ve hře byl svého času i producent a spoluscenárista Rick McCallum, jenž se podílel s Lucasem na Star Wars. Natáčení se několikrát odložilo, kvůli financím i pandemii

Téměř kompletně se změnilo herecké obsazení, místo původní dvojice Adama Mišíka (Josef) a Oldřicha Hajlicha (Ctirad) hrají nakonec bratry Oskar Hes a Jan Nedbal, změnami prošly i další postavy. „Měli jsme přísnou životosprávu, výživovou poradkyni, trenéra. Trénovali jsme pětkrát týdně. Byla to největší a nejdramatičtější role, jakou jsem kdy dostal. Ale natáčení bylo vyčerpávající. Tomáš trval na tom, že musíme působit autenticky a unaveně, tak se točilo ve špatném počasí, my se váleli v košilích v zimě v lese, Honza v roli Ctirada (který ztratil během cesty botu) běhal v listopadu naboso lesem. Do toho pršelo, padal sníh,“ vypočítává představitel Josefa Oskar Hes s tím, že když všechno skončilo, musel odjet na nějaký čas do zahraničí, aby si vyčistil hlavu i tělo.

Historik Petr Zídek
Bratři Mašínové by metál dostat neměli, říká historik Petr Zídek

„Je to příběh z jiné doby, než ve které žijeme my. Byla vypjatá a tehdejší lidé byli z jiného těsta, než jsme my,“ zamýšlí se i nad otázkou, nakolik je pro něj mašínovský příběh kontroverzní. „Moje generace nezažila předchozí režimy, Mašínova rodina se naopak musela vypořádat se dvěma, nacistickým a komunistickým.“ Chválí také knižní předlohu Jana Nováka Zatím dobrý, jež byla pro Marka Epsteina jedním ze zdrojů při psaní scénáře: „Fascinovalo mě, jak podrobně a přitom chytlavě ji napsal. Čtete to bez dechu až do konce, a ať si o protagonistech myslíte cokoli, fandíte jejich dramatické cestě. Je v ní podle mě esence celého filmu.“

Mašíny jsme neleštili

Jan Nedbal k tomu dodává: „Kdyby šlo o scénář podle fiktivní látky, nedal by se natočit. Protože by tomu nikdo neuvěřil. Film Bratři není standardní černobílá rekonstrukce, těch se tu udělalo v posledních letech už dost. Je jiný, a proto je důležité ho vidět.“ 

Oskar Hes, Adam Ernest a Jan NedbalOskar Hes, Adam Ernest a Jan NedbalZdroj: se svolením Cinemartu

A jak k němu přistupoval režisér Tomáš Mašín? „Přáli jsme si s Markem Epsteinem podat jejich příběh v lidské rovině, netahat do filmu moc politiku ani ho neleštit, aby se podbízel. Chtěl jsem ho ponechat co nejvíce autentický, nenabízet vodítka ani návody. Ať si divák udělá názor sám,“ soudí režisér, jehož prapradědeček byl prastrýcem obou odbojářů.

Boj proti zlu

Asi nejkomplexněji a nejvýstižněji to vidí historik Jiří Padevět, jenž s tvůrci spolupracoval. „Příběh bratrů a jejich odbojové skupiny je dodnes označován jako něco, co rozděluje společnost. Díky filmu Bratři se, myslím, vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli,“ míní. 

„Josefův a Ctiradův táta, odbojář Josef Mašín neváhal bojovat za svou vlast v prvním a druhém odboji a nakonec za ni položil život. Oba synové i dcera Zdena byli vychováváni v ideálech boje za vlast. V sedmnácti, kdy se jiní kluci učí kouřit, pít alkohol a balit holky, oni v protektorátu pomáhali Židům, nosili potraviny a dělali drobné sabotáže,“ líčí Padevět.

Bratři
Mašínové zabojují o Oscara. Do prestižní soutěže pošle Česko film Bratři

Také na často zmiňovanou kontroverzi jejich cesty a počínání má jasný pohled: „Pohybujeme se v době, kdy komunistický režim v Československu vraždil lidi. Vraždil je nejen na popravištích, ale i při různých vraždách Státní bezpečnosti. Vraždil je v uranových lágrech, v koncentračních táborech, likvidoval selský stav, likvidoval církve. V totalitním státě musí represivní složky počítat s tím, že se stanou legitimním cílem ozbrojeného odporu. Kdybych to měl říct úplně stručně – byl to boj proti zlu. A zlu se neustupuje.“