Snímek nazvaný Poslední slovo Charlotty Garrigue Masarykové natočil režisér Josef Císařovský. Přináší v něm pohled na vzdělanou, morálně pevnou, poctivou a zbožnou ženu, která zásadně formovala povahu politika T. G. Masaryka a jeho klíčové názorové postoje.

NEVŠEDNÍ DÍVKA

Charlotta rozhodně nebyla všední dívka. Jak uvádí Císařovský, mnohé o ní vypovídá třeba epizoda, která se stala krátce poté, co se v Lipsku s Masarykem seznámila. Chystal se jí vyznat lásku na romantickém výletě v meandrech Labe, ale než k tomu došlo, jejich bytná spadla do řeky a začala se topit. „Masaryk pro ni skočil a měl co dělat, aby ji zachránil. V literatuře je tato příhoda líčena spíše jako úsměvná historka, ale ve skutečnosti tak legrační asi nebyla, když po ní Masaryk upadl do bezvědomí a několik dní musel zůstat doma.

O klíčové pointě však literatura mlčí. Teprve po mnoha letech se o ní u příležitosti jakéhosi výročí zmínila až sama Charlotta a pro nás ji v dobovém tisku při rešerších objevila autorka námětu Lenka Slívová,“ sděluje. Charlotta totiž na hrdinný Tomášův čin zareagovala zcela nečekaně: „Nemysli si, že mě to nějak ohromilo. To by udělal každý slušný člověk!“

PŘÍBĚH LÁSKY

Zmíněnou Lenku Slívovou při studiu životních osudů Charlotty Garrigue zaujalo mnohé. „Opouští Ameriku (kde s Masarykem uzavřela civilní a unitářský sňatek), tedy zajištěný domov, ‚skočí‘ do vztahu s Masarykem a odchází s ním do země, kterou vůbec nezná. Postupně se naučí její jazyk, stane se vlastně Češkou…

Najednou se mi otevřel zajímavý svět jejich vztahů a neuvěřitelný příběh lásky,“ říká na adresu ženy, která se původně chtěla stát profesionální klavíristkou, ale po třech letech si cvičením poškodila ruku natolik, že nemohla ve studiu pokračovat. Doma v USA pak studovala matematiku a vyučovala hru na klavír. S Masarykem ji spojoval i zájem o filozofii.

ŽÁDNÁ AMERIKA!

„Co se týče vzniku republiky, stále dokola se omílá samý Masaryk, TGM, prezident osvoboditel a tak dále. Ale kdyby jistá krásná charismatická madam srdnatému Moravákovi neřekla ‚tady budeš, sloužit téhle zemi, žádná Amerika‘, tak by možná republika zůstala jen představou v hlavách několika snílků,“ říká v nadsázce Císařovský.

V dokumentu sleduje nejen historické stopy Charlottina života, ale i Masarykovu cestu za ní do Ameriky v bouři na staré lodi Herder, která se brzy nato potopila, či vídeňské vězení, kam posílala dopisy jejich dceři Alici během exilu TGM za 1. světové války.

ANI ZRNKO PÝCHY

Přináší také autentická svědectví Charlotty Kotíkové, vnučky Herberta, prvorozeného Charlottina a Tomášova syna. „Myslím, že nikdy předtím neřekla, čí potomek vlastně je. Vybízel jsem ji k tomu, nejprve odmítala, ale nakonec to vyslovila bez jediného zrnka pýchy: ‚Jsem pravnučka presidenta Tomáše Garrigue Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové.‘ Byl to velmi silný okamžik,“ dodává Císařovský.

Film bude mít českou premiéru 29. října v Městské knihovně v Praze, kde se odehraje křest stejnojmenné knihy Lenky Slívové (Mladá fronta). Česká televize jej odvysílá 30. října ve 20.55.