Kdo si pamatuje „devadesátky“, ten je neprožil. Zájem o tuto dobu vzbudil seriál Devadesátky, který běží na ČT 1. Jako vydařený ho hodnotí i českolipský dokumentarista Rudolf Živec. Sám v tu dobu byl ještě teenager, zajímala ho hudba a přátelé. O dění ve světě ještě neměl zdaleka takový zájem jako nyní. „Věděl jsem ale, kdo je Ivan Jonák a taky o tunelování, podvodech a vraždách. Byl tady z toho takový divoký západ. Asi bych to přirovnal ke Klondiku a zlaté horečce,“ zavzpomínal Živec. 

Jak sám přiznal, tehdy neexistovalo tolik pravidel jako dnes. Nebyla síť hypermarketů, mobil skoro nikdo z jeho okolí neměl a prozváněli se přes telefony s ciferníkem. Sám zažil několik koncertů, například ten Michaela Jacksona pro něj představoval nečekaný zážitek. „Devadesátky, to byla divočina. Zlaté časy pro kulturu, kluby i hospody. Peníze na cokoli, kdo se nebál podnikat. Reklamy na všechno, co se hrnulo ze západu jako lavina. Zažívali jsme velkou svobodu,“ vylíčil Živec, který začal podnikat po škole v roce 1996 a dodnes zůstal v oboru reklamy a marketingu.  

Podle něj si lidé rádi zavzpomínají na to, co tehdy prožívali, jak se cítili. Devadesátá léta byla pro řadu z nich jejich mládí. „Mně hned naskočí televize Edna, Kačeří příběhy, Chip a Dale, moderátor Standa Hložek či Beverly Hills 90210,“ dodal.

Zdroj: Youtube

Právě hudba byla jednou z věcí, která se v té době těšila velké popularitě. Sám nezůstal jen u vzpomínání, v roce 2019 spatřil světlo světa jeho dokumentární film Severní vítr ukazující vznik českolipské kapely SI. Natáčení trvalo přibližně čtyři roky, materiál na snímek sbíral Živec ještě déle. Tvořil ho spolu s režisérem Luďkem Svobodou a odráží události a příběhy doby z jiného pohledu.  

„Je to film o svobodě, srandě i smrti. Mnoho našich přátel tuhle dobu bohužel nepřežilo. Chtěli jsme, aby se na ně nezapomnělo. Hlavně aby se nezapomnělo na tu dobu,“ zdůraznil dokumentarista. Film po dotočení označil jako českolipský Trainspotting podle známého britského snímku. „Přehnaná konzumace alkoholu a drog, u kterých se může prožít hodně srandy, končí většinou smrtí,“ odůvodnil vznik této přezdívky. Veřejnost film přijala kladně, na Česko-Slovenské filmové databázi má 90 % hodnocení a lze ho zhlédnout na mall.tv.

Režisér cestopisného pořadu V karavanu po Česku Jakub Wehrenberg.
Největší zážitek byl, když Aleš Háma sjížděl Ploučnici, říká režisér karavanu

S filmem měl Živec několik různých cílů, některé se nepodařilo naplnit kvůli epidemii koronaviru. Jedním z nich bylo dostat film do celorepublikové distribuce, nejen do vybraných kin. „Přáli jsme si ukázat svět devadesátek jako určité varování. Stejně tak to vyznívá ve stejnojmenném seriálu. Když je všeho moc, můžete skončit v sudu. Je to život… Ten může být krásný, ale někdy se může zdát, že nestojí za nic,“ řekl tvůrce dokumentu. 

Aktuálně pracuje spolu s kolegy na dalších projektech, jedním z nich je Uran a příběhy z pohraničí, které začínají tvořit spolu s Biskupským gymnáziem ve Varnsdorfu a Michalem Svobodou. Natočili také krátký dokument o dění 17. listopadu na Českolipsku a dodělávají divadelně-hranou akci s Divadelním spolkem Jirásek v čele s režisérem Václavem Klapkou. „Pořád se něco děje. Dokumentovat život je krásná práce,“ uzavřel Rudolf Živec.