Natahovaný začátek a absence humoru. Americké Emmě chybí britská jiskra

Urozené mladé dámy, jež intenzívně prožívají svá myšlenková i citová tápání a zrání, to jsou hrdinky knih anglické autorky Jane Austen (1775-1817).

Pandemie možná zahýbe s Oscary. Budou akademické ceny v jiném termínu?

Její postavy jsou výtečně prokreslené a duchaplné, a tak není divu, že se mnohé příběhy dostaly i na filmové plátno a obrazovku: Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Mansfield Park či Slečna Emma.

Lásky v rukavičkách

Posledně jmenovaný se dočkal několika podob, Emmou byla například i Gwyneth Paltrow v adaptaci z roku 1996. V aktuální verzi jí propůjčila tvář méně známá rodačka z Miami Anya Taylor-Joy. Zápletka filmu se, jak bývá u autorky předlohy zvykem, točí kolem různých podob lásky platonické, opětované, marné i skrývané. Zažívají ji mladé ženy a muži, kteří se potkávají na sedáncích či nevinných vycházkách po svých panstvích, vedou ušlechtilé řeči a způsobně upíjejí čaj o páté.

Emma si jako vzdělaná, bohatá a povah znalá dáma zakládá na tom, že muže nepotřebuje, zato rafinovaně svádí dohromady různé páry. Ctí zásadu být vždy nad věcí, a to i tehdy, když vám dá nápadník košem. Pak se ale, jak jinak, sama zamiluje…

Smí být ženy sobecké jako muži? Odpověď hledá v závratných výškách film K2

Režie filmu se ujala padesátiletá americká fotografka Autumn de Wilde, známá díky portrétům hudebníků a videoklipům. Nelze jí upřít její okouzlení austenovským světem, ostatně je to znát na velkorysé výpravě i kostýmech. Způsobem snímání nezapře fotografku.

Chlad a pýcha

Dobře si vybrala i herecké typy. Emma v podání Taylor-Joy má správnou dávku chladu a zjitřený přerod od intrik a pýchy k sebereflexi jí lze věřit. Stejně jako Mie Goth její naivku Harriet.

Na celou tu výtvarnou hru s klobouky, pentlemi, anglickým porcelánem a obrazy se hezky dívá, problém je jen v tom, že si režisérka příliš nesedla s autorčiným jemným humorem. Její stylizace upjatosti a moralizování překračuje únosnou míru, čímž připravuje postavy i situace o duchaplné pointy.

Drtivá lekce z ruské izolace. Do kin přichází Vysoká dívka

Nejlépe je to znát na Billovi Nighym v roli Emmina otce, jenž prakticky nedostane šanci uplatnit svůj šarm a sebeironii. Je to škoda, zvlášť když herci nazpívali v hudebním doprovodu (kde zaznívají i skvělé skotské motivy) osobně své party.

Ani dvouhodinová stopáž filmu nesvědčí, natahovaný začátek prozrazuje režijní nezkušenost. Této ušlechtilé nudě zkrátka chybí příslovečná britská jiskra.