Ve stejnojmenném dramatu Petera Bebjaka, jež je od konce minulého týdne v kinech, se mezi stíny ocitá snad každá postava. A to doslova. Záchranář Jan, jenž cítí vinu za krutý osud své opuštěné partnerky, jeho kamarád boxer, k němuž si chodí do ringu vyplavovat stres, vyšetřovatel obou zločinů, policajtka z protidrogové centrály, jež má své skryté cíle a komplikuje vyšetřování,ba i sám pachatel, známý hned od začátku – každý má zkrátka své malé či větší běsy v duši, které poznamenaly jejich životy. Jan bojuje s pocitem viny (mimo jiné proto, že manželce prchající před vrahem opakovaně nevzal mobil) a když zjistí, že zajištěný pachatel skončí nejspíš na svobodě, bere spravedlnost do svých rukou.

Výchozí situace ve scénáři Venduly Bradáčové (která jej napsala na motivy skutečné události ze života svého manžela, producenta Jana Bradáče) dává různé možnosti, jak příběh vyprávět. Jako krimi či jako etické drama, případně kombinace obojího. Výsledek ovšem budí rozpaky.

Zdroj: Youtube

Každá figura řeší svou menší či větší tíseň, jejich charaktery a motivace chování jsou ale jen vágně načrtnuté a často nelogické. Sledujeme je víceméně paralelně, takže se v kontextu filmu rozpadají a až na výjimky vzájemně nekomunikují. Navíc jim autorka přisoudila převážně vypjaté polohy jednání - mezi pláčem, křikem, násilím a zběsilým bušením do boxerského pytle, případně do soupeře. Krajní situace a emoce jsou sice efektní, zároveň ale hrdiny vydělují z reálného života (který má podstatně víc škál) a zavírají je do světa, kam za nimi divák nemůže. Orientace v jejich chování je téměř nemožná a člověk je jako bezradný pozorovatel divného lidského zvěřince za sklem odsouzen trpně čekat do konce.

Peter Bebjak neměl lehkou roli. Jako zkušený režisér thrillerového vyprávění (Trhlina, Čára) a nedávno skončených Devadesátek dal Stínohře syrový, téměř dokumentární vizuál přitakávající krajnosti postav. Dusná chmurná atmosféra, zatažené nebe, špinavá městská zákoutí neuklizená stejně jako duše hrdinů, rozostřený obraz. Velkou zásluhu na působivé obrazové stránce má kamera Martina Žiarana, Bebjakova častého spolupracovníka, který vedle digitálu používal i 16mm kameru. V hudbě kombinující drásavý neklid s komorními klavírními tóny se střídají živelný Juraj Dobrakov a Avishai Cohen se skladbou Remembering, jejíž opakovaný motiv po čase ještě více zvýrazní zacyklení a úmornost zvoleného vyprávění.

Herec Steven Seagal
Bijec Steven Seagal. Hvězda akčních filmů slaví sedmdesát let

Herci podávají uvěřitelné výkony, od Milana Ondríka v hlavní roli Jana a zkušeného Hynka Čermáka coby boxerského trenéra či Vladimíra Javorského - vyšetřovatele až po Jana Jankovského (kterého vytáhl poprvé před kameru Jan Prušinovský ve filmu Chyby) coby vraždícího feťáka. I oni se ale logicky pohybují jen v mantinelech zmíněného, spíše tápajícího scénáře.

Je trochu ironií osudu, že tento divácky nekomfortní film uvádí do kin autorčin manžel Jan Bradáč, který je producent a distributor (a de facto iniciátor námětu). Volání po návratu diváků do kin po pandemii Stínohra moc neprospěje.

Hodnocení Deníku: 50 procent