Scénáře se na popud Duby ujal Marek Epstein, jenž divákům předkládá příběh trochu netypického farmáře Pazdery. Zdrženlivému muži jednoho dne veterinář oznámí zprávu, jíž se děsí všichni farmáři jeho krávy mají s největší pravděpodobností nemoc šílených krav a je třeba je utratit.

Než se však může cokoli dramatického odehrát, prchne nejchytřejší kráva Bella do blízkého okolí. A s ní se od stáda oddělí i některé další. Pro farmáře i doktora nevídaná věc. Nezáviděníhodnou situaci komplikuje Pazderovi i fakt, že se pohybují na území, jež kontrolují myslivci, zejména v lese, jenž patří nejvýbojnějšímu z nich, militantně naladěnému Hádkovi. Jeho posedlost střelbou a chutí zabíjet kořist nebezpečně vyhrotí už tak napjaté vztahy místních…

Oběť myslivcům

Epsteinova zápletka, vděčnější možná pro televizní pojetí, není nikterak silná. Za oběť zběsilým mysliveckým manévrům padne několik krav, málem dojde ke rvačce mezi Pazderou a Hádkem, naváží se dva něžné vztahy a vrátí se hlavní hrdinka. A přesto se tu na pozadí emotivních záběrů na přírodu Jizerských hor odehrají docela zásadní věci: Zápas o záchranu tvorů, kteří se ukáží jako životaschopní jedinci, kteří mají svou zvířecí lásku a přesto umí přilnout k člověku, zápas o obyčejné každodenní radosti, třeba společný oběd u stolu, a konečně i o zdravý rozum. Neboť o ten tu jde v první řadě.

Duba má osobní vztah k horské krajině, kde točil, a ve svém filmu koexistenci lidí, zvířat a přírody přirozenými prostředky akcentuje. Je to hlavně obraz, v němž se jako zkušený kameraman laská v různých ročních obdobích se záběry lučních svahů, lesních zátiší, posedu v mlze či barvami jabloní, jeřabin nebo bříz. A hodně se věnuje záběrům zvířat, málokde na plátně najdete v takovém detailu krásné kravské oči a tolik empatie pro život a moudrost strakatých hrdinek.

Milý humor, přesvědčiví herci

S obrazovou náladou si dobře rozumí i hudba Poláka Józefa Skrzka. Duba ale umí dopřát divákovi i milý humor, třeba když po záběru na Hádka posilujícího s činkami přestřihne do scény, kde si Pazderův pomocník v podání Břetislava Rychlíka válí šunky na gauči a pokuřuje jointa.

A konečně, dobře volil herce a pohlídal civilnost jejich výkonů. Pazdera má díky Petru Formanovi potřebnou míru uvážlivosti i výjimečné prchlivosti a proti Hádkově agresivitě (kterou brilantně ztvárnil dnes už muzikant Petr Rajchert) staví slovní ironii a odstup. Přesvědčiví jsou i představitelé Pazderových dětí: Anna Fialová i Lukáš Kůrka a Igor Orozovič v roli veterináře. Je příjemné vidět v českém filmu neokoukané tváře, jediným hvězdným jménem je Zuzana Norisová jako majitelka penzionu Linda. Díky nim i výše řečenému se Dubovi podařilo natočit poetické zamyšlení nad naším způsobem života i nad tím, že rozum není vždy jen privilegiem pána tvorstva. A že namísto zvířat by možná občas bylo užitečné léčit některé lidi.

Bella Mia je odvážný film. Svými kravími hrdinkami riskuje nezájem diváka uvyklého na dramatičtější postavy. Ten, který ale souzní s tempem i poetikou jeho vyprávění a důrazem na obyčejné věci života, nebude zklamán.