Jejich nešťastný osud dodnes připomíná mohyla ve výši 1 416 metrů nad mořem nedaleko Harrachových kamenů. Legendární lyžaři Bohumil Hanč a Václav Vrbata zanedlouho ožijí i na plátně ve filmu Tomáše Hodana, jenž do scénáře zahrnul i opomíjenou postavu Němce Emericha Ratha.

Anděl i pošťák

Připomeňme při té příležitosti alespoň několik domácích filmů, jejichž autory inspirovaly hory. Vévodí jim Anděl na horách, zdařilá komedie z roku 1955, u níž dodnes překvapuje, jak šikovně se tvůrci vyhnuli nástrahám totalitních požadavků v dané branži. Scenárista František Vlček st. (mimo jiné autor scénářů k Fantomovi Morrisvillu a Šíleně smutné princezně) a režisér Bořivoj Zeman stvořili nestárnoucí podívanou, které dominují Jaroslav Marvan v titulní roli a kameramanské záběry Jana Rotha.

Za pozornost stojí i Vánice, takřka zapomenuté, ale solidní drama Čeňka Duby z roku 1962 s atypickým hrdinou pošťákem, jenž jako dobrovolný člen horské služby zlomí svůj strach z lavin až v krizové situaci. Mimochodem, Čeněk Duba (zajímavá postava domácího kresleného a hraného filmu) je podepsán i pod prvním hraným snímkem o Hančovi a Vrbatovi adaptací knihy Františka Kožíka Synové hor z roku 1956. Statečné lyžaře hráli Josef Bek a Jiří Vala.

Trestuhodné by bylo nezmínit Papouškovu černou komedii Homolka a tobolka, třetí příběh pražské rodiny ztělesňující tresť všech měšťáckých projevů. Ani na rekreaci ve Špindlerově Mlýně neváhají Homolkovi utrácet čas výměnami pokojů a hádkami o peníze. Není divu, že jeden z aktérů ztratí nervy a cloumá matkou se slovy: „Kdybyste nebyla ženská, tak bych z vás vytřepal duši!“

Pašerácké retro

Krásně dobový je snímek Krakonoš a lyžníci, který autorka Jana Knitlová a režisérka Věra Plívová-Šimková věnovaly dětem. Poetický příběh z počátku století se odehrává na krkonošských pláních, kde kluci Matěj a Jan pomáhají ve sklářských hutích a prožívají dětská dobrodružství, zatímco financové, tedy finanční strážníci, pořádají hon na pašeráka.

Zapomenout bychom neměli také na zdařilé komedie Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a S tebou mě baví svět. V tom druhém je sice řeč o Krkonoších, vězte ale, že řada záběrů vznikla v Moravskoslezských Beskydech a kabaretní Sladké mámení Zdeny Studenkové se točilo v lázních Karlova Studánka v Jeseníkách.

Zajímavě z této kolekce vybočuje jedinečný „horský“ horor Věry Chytilové Vlčí bouda (1986) s Miroslavem Macháčkem. Účastníci podivného lyžařského kurzu odjíždějí z nádraží v Poniklé na místo, ze kterého zřejmě nemají šanci uniknout. Mimochodem, děsivě natočená chata je jinak malebná chaloupka ve Velké Úpě.

Uhlí nemá nožičky

„Pane učitel, vy jste študovanej člověk, dyk vy víte, že to uhlí nemá nožičky.“ Vzpomínáte? Jedna z půvabných hlášek hořké komedie Sněženky a machři, která vešla do dějin podobně jako „Vydrž, prťka, vydrž!“ Dnes už kultovní film Karla Smyczka, který dostal po pětadvaceti letech pokračování, zdobily kromě krkonošských hřebenů i výkony Michala Suchánka, Václava Kopty a Jana Antonína Duchoslava.

Obhroublou Padesátku (2015) i o dva roky mladší Špindl raději vynecháme, minout ovšem nelze teenagerský hit Snowboarďáci. Snímek Karla Janáka natočený ve Svatém Petru zůstává slušnou oddechovou podívanou, i když se jeho aktéři Vojtěch Kotek a Jiří Mádl teď už více věnují režii. Ostatně ani chata Inka, kde byli hoši ubytováni, dnes již nestojí. Na jejím místě byste našli luxusní apartmány.