Co v článku najdete?
• Stávka herců
• Zneužití Scarlett Johanssonové
• Dentista Hanks
• Případ Bruce Willise
• Jak to vidí čeští herci?
Stávka hollywoodských herců za lepší platové podmínky a pravidla užití umělé inteligence v jejich práci po šesti měsících koncem minulého týdne skončila. Herci prosadili do předběžné smlouvy mezi svou asociací a studii zásadní body na ochranu svých práv – včetně takzvaného informovaného souhlasu a odškodnění za výrobu a použití digitální repliky herce.
Šoupnout na appku či na sítě slavnou tvář a kasírovat chechtáky nebude tak snadné, jak to poslední rok vypadalo.
Jak vidí umělou inteligenci známé filmy?

Všechno je ale na začátku, leccos se ještě může měnit. Jako vždy otázkou bude i právní interpretace regulí v praxi. Mnozí herci se v uplynulých týdnech už sami začali proti zneužití svých fotografií či nahrávek umělou inteligencí bránit právní cestou.
Zrádné appky
Žalobu podala například Scarlett Johanssonová, jejíž tvář i jméno zneužila umělá inteligence (anglická zkratka AI) v aplikaci lákající zákazníky na vytvoření avatarů. Herečka se objevila ve 22-sekundovém videu zveřejněném na síti X, propagujícím aplikaci Lisa AI: 90s Yearbook & Avatar. Hereččin agent potvrdil pro magazín Variety, že šlo o nelegální použití věhlasu Johanssonové bez jejího svolení a že řeší situaci právně.
Herečka Scarlett Johansson se proti zneužití své osoby brání soudně:
Záběr upravený umělou inteligencí pocházel z videa ze zákulisí natáčení marvelského komiksu Černá vdova, v němž Johanssonová pronáší: „Co je hoši? Tady Scarlett. Chci, abyste šli se mnou!“
Umělá inteligence imitovala pro reklamní promo zmíněné aplikace i hereččin hlas. „V našem světě avatarů je možné všechno. Myslím, že byste to neměli prošvihnout,“ láká Lisa AI hlasem Scarlett.
Dentista Hanks
Kuriózní, ale o nic více veselý pro dotyčného, byl zase spot propagující dentální plán, v němž měl vystupovat herec Tom Hanks. Naléhavou video výzvu týkající se čištění chrupu však podle něj vytvořila umělá inteligence. „Pozor! S tímhle nemám nic společného!“ vyslala překvapená hvězda Mostu špionů a Šifry mistra Leonarda varování lidem na svém instagramovém profilu.
S podobnými problémy se potýkají i další kolegové Johanssonové a Hankse. Dcera herce Robina Williamse, který spáchal v roce 2014 sebevraždu, sdílela v říjnu na sociálních sítích své znechucení z toho, že některé produkce oživují hlas jejího mrtvého táty. „Nesouhlasím s tím, aby se umělá inteligence používala k replikám jedinečného projevu člověka. Živí herci se mohou bránit, mrtví už ne. Opravdu nechci, aby na mě odněkud promlouvala hlasová kopie táty. Pro mě to byl šok,“ vyjádřila se.
Kdo vlastní Willise?
V médiích se už dříve objevil i případ Bruce Willise (odstřiženého od práce pokročilou demencí), vyděšeného z toho, že objevil „sám sebe“ ve videu, v němž sedí na jachtě připoután k tikající bombě, a s ruským přízvukem vyslovuje slovo Mississippi.
Později se zjistilo, že tvůrce videa se podle svých slov opíral o smlouvu umožňující vytvořit Willisovu digitální podobu pro jinou reklamu.
Umělou inteligenci využívají i umělci:

Otázka Kdo vlastní Bruce Willise? byla jedním z prvních impulsů pro hereckou asociaci, když začala formulovat požadavky ohledně radikální změny ve smlouvách mezi studii a herci.
Razantně se vůči AI vymezila i britská hvězda Keira Knightleyová. Producenti ji v souvislosti s filmem Bostonský škrtič, kde hraje, žádali o sken hlasu. Herečka to ale odmítla. „Chci mít kontrolu nad svými filmy i svým životem. Když svolím k hlasové kopii, za čas dojde i na mou tvář, umím si to živě představit. Takže ne,“ prohlásila rezolutně s tím, že doufá, že nejen studia, ale i vlády zemí stanoví časem pevná kritéria ohledně užití umělé inteligence.
Čapkovo varování
A jak to vidí čeští herci? U nás zatím umělá inteligence píše bakalářky, divadelní a rozhlasové hry, povídky. Oživila hlas Karla Gotta a Václava Havla. Nejspíš u toho ale neskončí. „To by byl trestný čin, ne? Takže právník a tím to pro mě hasne. Tyhle experimenty jsou podle mě cestou do pekel. Zatím jsem nenašel na umělé inteligenci nic pozitivního. Už Karel Čapek na tohle před mnoha lety upozorňoval. Lidé vždycky vymyslí technologii, která se vyvíjí rychleji než jejich mozky. A přestanou ji zvládat. A pořád existují lidé, kteří se z toho nikdy nepoučí. Zřejmě je to dobrý byznys,“ reagoval Vojtěch Dyk na otázku, co by dělal při pohledu na svou tvář v reklamě, kterou nenatočil.
Využití najde umělá inteligence i v medicíně:

Podle Marthy Issové by se měly vyřešit morální a etické otázky týkající se využití AI. „To, co umělá inteligence umí, obdivuju a zároveň mi to nahání strach. Je to ale pokrok, který se asi nedá zastavit. Kdybych se měla dívat na film vytvořený umělou inteligencí, nebude mě bavit, protože za ním nebudou autentické prožitky živého člověka. A pokud ho člověk natočí s pomocí umělé inteligence a skeny lidí, je to už věc etiky. Vidět svou tvář na plátně bez mého svolení by mě samozřejmě naštvalo. Morálku bych proto řešila momentálně víc než samotné schopnosti AI,“ zmínila pro Deník.
Malý český rybník
Hvězda filmu Úsvit Eliška Křenková situaci amerických herců chápe, možným ohrožením v domácí profesi se ale zatím nezabývá. „Nechci se tím stresovat, abych nepropadala předčasné panice,“ řekla.
Podle vědce Stanislava Fořta může být umělá inteligence chytřejší než člověk:

Zároveň si dle svých slov neumí představit, že by se čeští herci dokázali v boji proti této hrozbě semknout. „Máme tu malý rybníček, my herci taháme za kratší stranu provazu. Kdyby k nějakému zneužití ze strany AI došlo a já kvůli tomu z principu odmítla nějakou roli, spíš by mi ji jiné kolegyně vzaly, než aby se spojily za stejnou věc,“ uvedla.
Umělé inteligenci ale přiznává Křenková i jistá pozitiva a pomoc při práci, například prý umí v hlasovém projektu upravit dialekt. Připouští ale, že když viděla film Futurologický kongres o skenování lidí a průmyslově vyráběných iluzích, vyděsilo ji to. „Skenují se tam tváře lidí, i jejich emoce – štěstí, smutek, zamilovanost. Zní to hrozivě a radši si to v reálu nepředstavuju. Pořád chci věřit, že ani sebelepší digitální knihovna nedokáže mít stejně silné city a projevy jako živý člověk a herec na plátně,“ uzavřela.