Dagur Kári se vněm jako vpředchozích filmech věnuje lidem zokraje společnosti, podobně jako jeho kolegové Jim Jarmusch nebo Aki Kaurismäki. Jejich party ovšem napsal výtečně. Vcentru příběhu stojí dva rozdílní muži– jejichž osudy se protnou vnemocnici. Starého majitele nepříliš vzhledného, zastrčeného baru Jacquese sem přivádí nemocné srdce, mladičký Lucas neunesl tíhu bezdomovecké existence a pokusil se neúspěšně osebevraždu.

Dobré srdce má dva významy

Jacquesův další život závisí na „dobrém“ srdci od vhodného dárce a ví, že hraje očas. Atak se rozhodne dát Lucasovi šanci a naučit jej barmanskému řemeslu, aby mu možná jednou bar přenechal. Je nesmlouvavým a pedantickým učitelem a jako každý stařec má své egoistické vrtochy. Když do příběhu vstoupí třetí hráčka, neúspěšná letuška, vykořeněná jako oni, jíž Lucas nabídne svou přízeň, začnou potíže.

Cherches la famme

Kári je dobrý vypravěč ipozorovatel a má smysl pro černý severský humor. Ke svým hrdinům a jejich životnímu údělu chová nezřízený respekt, umí je ale ipůvabně ironicky shodit. Ať jsou to Jacquesovy marné pokusy „vcítit se“ do relaxačních kazet, jež si večer pouští, lekce vaření dobré kávy snarůstajícími „neschválenými“ hrnky na pultu, jeho nerudnost vůči dívčímu vetřelci nebo Lucasova dojemná péče ohusu, jež je určena na pekáč, ale zvolna se stává domácím mazlíkem. Je ironií osudu, že právě ona sehraje ve finále klíčovou roli, kdy se paradoxně naplní úděl „dobrého srdce“. Kári je Islanďan a Seveřani neznají happy-endy. Spíš absurdní konce… Jako je život sám. Tak to někdy chodí, že za štěstí jednoho platí jiný. Ale může to být isplátka dluhu. Záleží na úhlu pohledu.

Vynikající herecké výkony

Film stojí na přesvědčivé atmosféře barového prostředí– které, ač je situováno do New Yorku, působí univerzálně, a hereckých výkonech. Brian Cox je zkušený představitel mužů otřískaných životem (Bourneovo ultimátum, Match Point nebo Red) a postavou starého neudržovaného barmana jejich řadu pozoruhodně rozšířil. Mladý Paul Dano na sebe upozornil už ve filmech Až na krev nebo Malá Miss Sunshine a itady pod Káriovým vedením dokazuje, že je slibným talentem smimořádnou hereckou intuicí. Připočteme-li ktomu příjemně nostalgickou kameru a hudbu skupiny Slowblow srežisérovou účastí, je odůvod víc, proč se na tento zvolna plynoucí film oobyčejných lidech a mezilidských hodnotách vypravit.