Letos v červenci se takto vrátil na Pražský hrad. Na Letních shakespearovských slavnostech, kde před 14 lety zahrál hlavní roli v Králi Learovi a v roce 2007 otroka Kalibana v romanci Bouře, vystoupil v představení Pocta Shakespearovi. "Shakespeare je pro mě zdrojem poezie, kterou nedovedu srovnat s ničím jiným," prohlásil pro tisk.

I v pokročilém věku zvládá náročné texty

Na jejich učení má totiž originální metodu: "Při ranním běhání jsem měl v Kalifornii v trenýrkách nastrkaný Shakespearovy sonety a všechny jsem se je naučil."

Vloni měl Tříska hrát roli žida Shylocka ve stejnojmenném dramatu Marka Leiren-Younga v Divadle na Jezerce, ale měl autonehodu - boural při učení role za volantem. Roli pak nastudoval Milan Kňažko: "Těšil jsem se na to, ano, už jsem to téměř uměl, ano, ale není mi to líto. Nejsem ani cynický, ale ani přehnaně sentimentální," svěřil se médiím.

Původně měl být Tříska tanečníkem, ale když ho Karel Höger slyšel recitovat, přemluvil ho, ať zkusí herectví

Narodil se 4. listopadu 1936 v Praze, vystudoval gymnázium.

Po absolvování DAMU mu režisér Otomar Krejča nabídl angažmá v Národním divadle a Tříska se stal jedním z nejobdivovanějších herců. Když v roce 1970 hrál s Magdou Vášáryovou ve filmu Radúz a Mahulena, Češky z něj šílely.

Pár let předtím zakládal spolu s Krejčou Divadlo za branou, hrál v řadě jeho inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval.

Jeho rozhodnutí uzrálo na Tři krále, když zavřeli Václava Havla (ten byl Třískovým za svědka na svatbě v roce 1968). To už měl Tříska za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení působení v televizi a filmu. Odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné.

A za pár měsíců už hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. "I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo," psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part připravoval Jiří Voskovec. Slovo od slova s ním probíral jeho part a učil jej výslovnosti.

"Rychle a nahlas, to je moje motto. Prostě jsem si řekl: hrej rychle a nahlas. Aby tě bylo slyšet, aby ti bylo rozumět. To působí na každé obecenstvo," vzpomínal Tříska. V Americe natočil Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, kde ztvárnil roli střelce.

V roce 1998 si zahrál spolu s Robertem De Nirem a Jeanem Renem ve filmu Ronin.

A na divadle se mu povedl Jepichodov v Čechovově Višňovém sadu v režii Petera Brooka.

Od roku 1982 žije Tříska v Los Angeles s Karlou Chadimovou

Ta je šéfkou restaurace luxusního hotelu Bel Air. Mají dcery Karlu a Janu. Pěstuje kaktusy, zajímá se o jazyky, studuje mapy a atlasy. Občas vybraně vaří a holduje zdravé stravě.

V Česku hrál ve filmech Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská a Horem pádem. Pozoruhodný byl jeho kněz Vojtěch, duchovní správce v historickém filmu Petra Hviždě Řád (1994). Též zvrhlý markýz de Sade ve Švankmajerově snímku Šílení.

V Divadle Na Jezerce v letech 2007-2011 vystupoval spolu s Janem Hrušínským a Janem Kačerem v komedii francouzské autorky Yasminy Rezy Kumšt. Režisérem úspěšné inscenace, která měla více než 200 repríz, byl Jan Hřebejk. A nyní se mimo jiné objeví ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos, který má premiéru příští rok. Také hraje v televizi.

"Herectví je fantastické v tom, že můžete pustit na povrch i ďábla v sobě, a nikomu tím neublížíte. Čím lépe hrajete vraha ve filmu nebo na jevišti, tím méně jste zločincem ve skutečném životě, " tvrdí Tříska. "Herectví je řemeslo očišťování."