„Prosím vás, kdo je tenhleten člověk tady?“ ptal se Leopold Marvan kolemjdoucích a ukazoval přitom na fotografie svého syna v reklamní skříni kina. „Toho neznáte? To je přece Marvan!“ odpovídali lidé. „Aha, to je Marvan? Tak toho já neznám,“ odvětil Marvan starší. Takto legendární herec vzpomínal na oblíbenou taškařici svého otce (v knize Jaroslav Marvan nejen o sobě). Bylo to na začátku jeho kariéry, v době, kdy začínal hrát s Vlastou Burianem.

Zdroj: Youtube

Marvan byl pro Buriana nepostradatelným nahrávačem a přitom si k němu mohl dovolit to, co nikdo jiný. Částečně i proto, že oba byli Žižkováci. Marvan se na pražském Žižkově narodil a Burian zde od deseti let vyrůstal.

Osudová role Josefa Čapka

A jak se ti dva vlastně dali dohromady? V knize Soukromý život Jaroslava Marvana to popisuje Marvanova neteř Jarmila Nová. Když se Marvan vrátil z Užhorodu, kde byl zaměstnán jako poštovní úředník a věnoval se tam ochotnickému divadlu, chtěl pokračovat v hraní i v Praze. Nové povolání výběrčího v peněžním ústavu ho nebavilo. Jednoho dne ale v kavárně potkal svého spolužáka z reálky Josefa Čapka a svěřil se mu, že by rád k divadlu. Do čtrnácti dnů mu Čapek zprostředkoval setkání s Vlastou Burianem.

Oldřich Nový v komedii Valentin Dobrotivý z roku 1942
KVÍZ: Oldřich Nový a jeho role? Jako Kristián chodil po cihlách, hrál i Koníčka

„Když se Burian dozvěděl, že je Marvan Žižkovák, nabídl mu externí smlouvu s honorářem 30 korun za představení,“ píše se ve zmíněné knize.

„Marvánka“ vezl k oltáři

Byl to právě Burian, kdo svého kolegu odvezl k oltáři, když se ženil. Oslovoval ho „Marvánku“ a věděl, že bez něj by nebyl tím, čím je. Marvan ho totiž zachraňoval v situacích, kdy na jevišti zapomněl text, anebo vůbec nevěděl, o čem hra je a koho v ní hraje. Král komiků si totiž příliš nelámal hlavu se zkoušením a učením textu, protože byl vynikajícím improvizátorem. Marvan byl ten, kdo ho vracel do kolejí scénáře, aby se hra vůbec mohla dovést do konce.

Nemanželská dcera

Se svou jedinou manželkou Marií, které říkal Márinko, Jaroslav Marvan zůstal celý svůj život. I když jí nebyl po celou dobu věrný. Ze vztahu s herečkou Alenou Jančaříkovou se mu v roce 1960 narodila nemanželská dcera Alenka. O rozvodu Márinka nechtěla ani slyšet a herec se k němu sám neodhodlal. O Alenku se ovšem staral a pravidelně ji navštěvoval i poté, co se její matka otrávila plynem. Zemřel, když bylo dceři 13 let. „Je mi líto, že jsem tátu nemohla lépe poznat. Myslím, že jsem o hodně přišla. Jediné, co mi po něm zůstalo, je obraz s jeho portrétem, pár fotek a dopisů,“ prohlásila Alena Poleníková po letech.

„Hrával jsem buď nadřízeného, z něhož si pan ředitel mohl tropit nezávaznou legraci, nebo jsem zase hrál postavu, která byla svým společenským postavením níže. Vždycky jsem však sloužil Burianovi za terč jeho ostrovtipu,“ vzpomínal herec.

Na druhou stranu bez Buriana by neměla Marvanova popularita tak strmý vzestup. Principál divadla z něj – ochotníka – udělal profesionálního herce a zajistil mu i role ve svých filmech. A možná proto, že se v Burianově divadle příliš nezkoušelo, měl Marvan čas na natáčení. Během angažmá u něj hrál Marvan ve 129 snímcích. Proto pro něj byla velmi emotivní chvíle, kdy svému principálovi v roce 1942 oznámil, že od něj odchází do Vinohradského divadla.

Burian ho chtěl přesvědčit, aby si to rozmyslel, a tak mu nabídl novou smlouvu, v níž byla kolonka s výší mzdy prázdná. „Napiš si tam, co chceš,“ řekl prý. „Vlasto, nezlob se, ale nemohli bychom jít raději na lahvičku Henessy? Zvu tě,“ odpověděl Marvan. Podle knihy Soukromý život Jaroslava Marvana ale Burian nechtěl. A tak se nerozlučná dvojice, která spolu vystupovala od roku 1925, po sedmnácti letech rozešla.

Štvanici na Buriana nesl těžce

Lucie Bártová a Kateřina Nowa v knize Známý neznámý Jaroslav Marvan uvádějí: „Čím častěji se ke svému působení u Buriana ve stáří vracel, tím častěji vzpomínal na svou práci jako na dřinu a téměř utrpení ve stínu krále komiků.“ Objevila se i tvrzení, že když byl Burian po válce nařčen z kolaborace s nacisty, Marvan se ho nezastal a dokonce ho ještě více obviňoval. A snad proti němu kul pikle už za války. Podle jeho neteře Jarmily Nové ovšem Marvan nesl poválečnou štvanici na krále komiků velmi těžce. Možná tedy jen neměl dost odvahy na to, aby se Buriana zastal a přišel tak o filmové role a popularitu, které se mu konečně dostávalo, když už nemusel hrát druhé housle.

Vila Vlasty Buriana stojí v Praze na Hanspaulce
Vlasta Burian si užíval luxusu na pražské Hanspaulce. Jeho kuchyň byla skvostem

Po Marvanově vinohradském angažmá přišla plodná éra v Městských divadlech pražských a od roku 1954 hercova poslední štace v činohře Národního divadla. Jeho kolega František Filipovský o něm prohlásil: „Vážil jsem si a vážím si dosud nezměrné pracovitosti, profesionální poctivosti a vděčím Jaroslavu Marvanovi zejména za to, že mne naučil tomu, co potom oceňovali režiséři: Přijít na zkoušku divadelního představení nebo na natáčení naprosto technicky a psychicky připravený a udržet roli v jedné rovině.“

Jári, Jári umřel

Marvan byl své profesi zcela oddán. Gustava Anděla v budovatelské komedii Anděl na horách (1955) hrál se zlomenou nohou. Při natáčení seriálu Hříšní lidé města pražského (1968–1969), v němž geniálně ztvárnil radu Vacátka, už tušil, že je vážně nemocen. Byla mu diagnostikována rakovina, trpěl bolestmi, často musel ležet v nemocnici, ale vše se snažil před kolegy tajit. Poslední velkou roli si zahrál v roce 1973 ve filmovém muzikálu Noc na Karlštejně.

Když Jaroslav Marvan umíral, začala si jeho žena psát deník, ve kterém líčila také své návštěvy u něj v nemocnici. Psala třeba, že zhubl k nepoznání („Vážili ho, prý už má jen 41 kg.“), skončila zápisem z 21. května 1974: „Jári, Jári umřel. Řekl mi ještě: Buď statečná, ty můj starý dobrý vojáku, pak byl konec…“

Hercovo oblíbené jídlo

Marvanova neteř Jarmila Nová a její manžel Petr Nový zveřejnili v knize Soukromý život Jaroslava Marvana i recepty hercovy manželky Márinky, na kterých si mistr pochutnával. Kromě jeho oblíbeného čaje s rumem to byl třeba tento:

Čínská vajíčka
Koupíš deset vajec, petržel, pórek a šnytlík. Rozpustíš margarín, rozklepneš do dvou hrnéčků vejce, zamícháš a vyliješ na pánev. Možno též přidat strouhaného tvrdého sýra, nakrájené okurky. Usmažíš a podáváš zalité ostrým rajčatovým protlakem (= kečupem), k tomu chléb a olivy.