Českým zástupcem v hlavní porotě byl Ondřej Zach, který si debatu mezi porotci velmi pochvaloval. Žádné konfliktní třenice prý nebyly, naopak šlo vždy o podnětné a konstruktivní připomínky, jimž ostatní naslouchali. Někdo měl své favority, druhý občas jiné, ve finále se ale klíčová pětice bez problémů shodla.

50. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Porotce Ondřej Zach pro Deník: Všichni vyhrát nemohouPorotce Ondřej Zach.

Jaké byly letošní soutěžní filmy?
Vyrovnané a zajímavé. U každého z nich jsem dokázal pochopit, proč se do soutěže dostal. Vyhrát ovšem mohly jen některé.

Byl film, jehož tvůrcům byste to přál, ale už nezbyla cena?
Jistě, ale nebudu jmenovat. Můj islandský kolega v porotě Darri to řekl na zakončení zcela srozumitelně – že bychom byli rádi, kdyby se do výběru dostalo víc filmů, které se nám líbily. Ale bylo jich několik, které se tam prostě už nevešly. Tak je to vždycky.

Můžete nějak zhodnotit danou kolekci: tématicky i formálně?
Byla mimořádně pestrá a neměla vlastně spojující téma. Naopak, filmaři jich nabídli víc, což je dobré – vidět, co všechno je aktuálně zajímá.

Bylo by asi příjemné najít v soutěži nový zázrak. Ale to se, předpokládám, letos nestalo.
Ne. Víte, tahle situace se stává zřídkakdy. Za ty roky, co sem jezdím, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Aby byla v soutěži další Amé- lie z Montmartru, po nikom nelze chtít. Ale je dobře, že Karel Och se svým týmem při každoročním výběru paličatě hledá a riskuje. Bez toho se nová Amélie v soutěži nezjeví.

Těší vás herecké ceny pro Alenu Mihulovou a Kryštofa Hádka?
No určitě! To je vždycky fajn, když se o vaší kinematografii v porotě mluví v souvislosti s cenami. A musím říct, že mí kolegové oba naše herce po projekci rychle vyhmátli jako adepty na vítěze. Je to citlivá situace, na to je člověk právem pyšný.