Úvodní situace připomíná snímek Michaela Baye z roku 1998 Armageddon, kde Zemi ohrozil asteroid. Ostatně i další katastrofické filmy, v nichž se na nás řítí jakékoli jiné těleso, nepřátelské střely mimozemské lodi, případně zabijácká epidemie. Adam McKay, jenž film s výstižnějším originálním názvem Don't Look Up (Nedívej se nahoru) napsal (s novinářem Davidem Sirotou) a natočil, však rozehrává trochu jinou partii, než je obvyklé.

Už jeho předchozí snímky Sázka na nejistotu o průšvihu na Wall Street nebo Vice o pozoruhodném vzestupu budoucího víceprezidenta Dicka Cheneyho dokazují, že umí trefit společenské téma a že bravurně pracuje se satirou. To dokázal mimochodem i v seriálu Boj o moc, na němž se autorsky podílel a který je shodou okolností nyní k vidění na HBO. 

Říkala jsi, že umřeme, že jo?

I výchozí zápletka s odhalením komety slouží McKayovi k pojmenování toho, co je typické a zároveň destruktivní pro naši současnou společnost. Ve filmu sledujeme spolu s ním úmornou cestu ústřední dvojice, profesora Mindyho a doktorandky Kate, za tím, aby zburcovali společnost k záchraně planety. Namísto pozornosti klíčových činitelů se však setkávají jen s úsměšky, nechutí a lhostejností signalizujícími, že okolí odmítá brát situaci vážně a konat. A když už, tak na ní co nejvíce profitovat.

Snímek K Zemi hleď!
K zemi hleď! Jak se z DiCapria a dalších hvězd zrodili outsideři z nového trháku

V plejádě těch, které Mindy s Kate osloví, figurují vlivní politici, kteří hodlají z krize vytěžit politické body, média, jež zajímají výhradně čísla „klikaných“ textů a sledovanosti, ale i běžní občané, kteří si s radikální Kate fotí selfíčka, místo aby se nad situací zkusili zamyslet. „Ty jsi ta, co říkala, že umřeme, že jo?“ osloví dívku v marketu poté, co Kate nevydrží ignoraci moderátorů ve sledované talk shaw, vykřičí do éteru celou pravdu a v přímém přenosu opustí studio.

Satirické postřehy

Jednou z nejvýstižnějších situací je návštěva Bílého domu, kde dvojice pokorně čeká se svou fatální zprávou před pracovnou prezidentky Orleové, zatímco za jejími dveřmi se ozývá huronský smích. McKay špikuje scénář trefnými dialogy a satirickými postřehy (bezmezný údiv Kate nad tím, jak po nich může vrchní vojenský velitel chtít peníze za bagetu, kterou jim donesl z automatu, kde je pro všechny zdarma).

Střídá černý humor s mrazivými momenty, v jednu chvíli se člověk směje a vzápětí mu tuhne smích na rtech, protože v téhle realitě zkrátka žijeme. Populismus státníků, rozlezlá korupce, bizarní kampaně, asociální a autisticky působící byznysmeni s ambicemi dobýt vesmír, mediální cynismus, zhoubný vliv sociálních sítí.

Takhle začínal Daniel Radcliffe jako mladičký kouzelník Harry Potter...
Harry Potter se vrací na místo činu. HBO nabízí mimořádný speciál k výročí

Je to neradostná zpráva o našem světě, podaná chytře, vtipně a originálně. Má svižné tempo, skvělou režii a dobrou kameru (jež střídá pohled do různých prostředí a reakcí lidí s letmými záběry na flóru a faunu planety i na kometu neúprosně letící vesmírem). Není tu zbla patosu a otravného poučování, a přitom je zjevné, oč běží.

Kometa jako metafora

Scénář pracuje s metaforickým poselstvím o neschopnosti řady lidí přijmout odpovědnost za osud planety, a tvůrci při jeho uvedení v život měli k dispozici vynikající herce. Leonardo DiCaprio (doktor Mindy) je známý ekologický aktivista a podobně k příběhu o Zemi řítící se do zkázy přistoupily i další hvězdy: Meryl Streep jako „trumpovská“ prezidentka, Jennifer Lawrence v roli upřímné doktorandky Kate, Timothée Chalamet v roli aktivisty či Mark Rylance s geniálním podáním technologického vizionáře Isherwella. Půvabný part tu vystřihla i popová celebrita Adriana Grande.

Snímek láká samozřejmě především na hvězdné obsazení. To, co z něj ale dělá film roku, je nápad a scénář. Je to důstojná a trefná podívaná na závěr roku, který nebyl úplně lehký a otevřel znovu klimatická témata. Třeba u něj některým dojde, že zas taková bžunda to není.