„Mám to tak trochu doteď. Pohádka už je dávno natočená, všude visí plakáty, premiéra za rohem a mně to pořád přijde jako sen,“ říká.

Jaké to bylo setkat se po takové době se stejnými kolegy na place?
Až pohádkově krásné. Navázali jsme tam, kde jsme skončili. Jako by těch deset let vůbec neuběhlo. Během natáčení jsme vtipkovali, že za dalších deset let budeme točit třetí díl, kde budeme vdávat dceru. Kromě původních kolegů totiž přibyli noví. Například naše „dcera“ Valentýnka Bečková nebo „královna ze sousedního království“ Veronika Khek Kubařová. Obě jsou to moc krásné duše.

Co se u vás za těch deset let života od první Bambitky změnilo?
Všechno a nic. Cítím se pořád stejně, jen přibylo pár zkušeností. Vyletěla jsem z hnízda, vystudovala DAMU, byla v angažmá v Jihočeském divadle, natočila pár věcí. Cítím se klidnější a šťastnější.

Ivan Jonák (vlevo); herec Michal Novotný
Devadesátky: Kdo jsou hlavní hybatelé divoké éry a kdo je v seriálu hraje

A jaký vývoj prodělala vaše pohádková postava?
Má postava prodělala spoustu krásných chvil. Hlavně už to není rozpustilá dívenka z hrnčířské chalupy, ale královna. Odešla z domova, stala se maminkou a učí se vládnout společně s manželem. Samozřejmě, že někde uvnitř toho loupežníka Karabu pořád má (zvláště touhu po spravedlnosti), ale už není solitér, už má parťáky - dceru a manžela. Uvědomuje si zodpovědnost vládnutí a také, že hlavní slovo má mít král, ne královna. Jenže v tom to přístup krále Jakuba (Tomáš Klus – pozn. red.) trochu komplikuje.

Anička hrnčířka je vaše asi zatím největší filmová role. Nebojíte se, že si vás režiséři zařadí do škatulky s nápisem pohádková herečka?
Nebojím. Věnuji se hlavně divadlu a tam mám veliký herecký rozptyl. A když si teď v hlavě projdu role před kamerou, na které si vzpomenu, není to jiné. Jen si vemte, jaké mě letos čekají filmové premiéry. Teď je to Tajemství staré bambitky 2, na přelomu jara a léta to bude drama Spolu, kde hraju sestru autisty, a na podzim pak mysteriózní thriller Samhain, kde jsem vyšetřovatelkou záhadných vražd. Od první Bambitky jsem hrála v pohádce jen jednou, v magisterském filmu Z pekla do pekla, a to jsem navíc byla záporák.

Když jsme se domlouvali na rozhovoru, říkala jste, že máte hodně práce. Na čem všem tedy momentálně pracujete?
Volal jste mi zrovna, když jsme oprašovali inscenaci po dvou letech. Doba je teď bohužel taková, že se neděje nic, anebo všechno najednou. Nastoupila jsem na podzim do nového angažmá v Národním divadle moravskoslezském a v tom předchozím (v Českých Budějovicích) ještě dohrávám. Ta divadla jsou od sebe hodně vzdálená. Přejíždět je náročné, ale jsem moc ráda, že se s kolegy z Českých Budějovic můžu stále pravidelně vídat. Až to ježdění skončí, pak mi asi teprve dojde, že jsem změnila působiště. Ale abych odpověděla na otázku, zkouším teď zrovna Višňový sad v režii Vojty Štěpánka v NDM. Hraju Duňašu. Premiéra bude na konci března.

Maxipes Fík s Ájou
KVÍZ: Jak dobře znáte legendárního Maxipsa Fíka a jeho autora?

Takže když si divák Tajemství staré bambitky řekne: „Tak tuhle herečku bych chtěl vidět naživo,“ kdy a kde bude mít v nejbližší době šanci?
Svoji adresu a diář vám nedám! Od léta žiji v Ostravě, kde mám angažmá, takže mě můžete vidět v Národním divadle moravskoslezském. Navíc se pravidelně objevuji v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde ještě hraju v inscenacích Nesmír, Rybí krev, Zabiják Anders a Café Groll. Nesmír je naše autorské představení, sci-fi, na které jsem velmi pyšná. A Rybí krev je taky moje srdcovka. Je to requiem za zbourané vesnice, které byly zničeny kvůli stavbě Temelínu. Obyvatel se nikdo na nic neptal a přesunuli je do paneláků. Prostě kus naší historie, o které se moc nemluví. S Café Groll pojedeme na zájezd do Prahy do Švandova divadla 17. 3. A stěžejní v letošní divadelní sezoně je pro mě Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Od půlky srpna do půlky září tam budeme hrát skoro každý den Muže Dvojhvězdy. Nádherná podívaná v zámecké zahradě v režii Petra Formana.