K vánočním dnům neodmyslitelně patří čas strávený u filmových pohádek, nejednou si kulisy pro ně našli filmaři na západě Čech.

Patří k nim i Tři oříšky pro Popelku, klasika, která je oblíbená nejen u nás, ale také v Německu, kde se rovněž natáčelo, lidé ji mají hodně rádi také ve Skandinávii. I když to ve filmu, který vznikl už v roce 1973, tak nevypadá, Popelka žila vlastně na hradě. Exteriéry statku se totiž točily na Švihově.

 Lásky čas vypráví o rodovém tajemství, jež mužům dává šanci vrátit se do minulosti. A něco porouchaného opravit, třeba ve vztazích.
Magie času, lásky i humoru. Pět filmových tipů na vánoční svátky

„Bylo nám tady dobře. V té době, když jsme na Švihově točili, tak bylo osmnáct pod nulou a my jsme mrzli v punčocháčích. Od té doby se nám všichni za ty punčocháče smějí. Ale byli jsme mladí, tak jsme všechno vydrželi. Tady film vlastně končil, princ potkal Popelku a nám to bylo strašně líto, že práce končí,“ vzpomínal loni na natáčení Popelky představitel prince Pavel Trávníček.

Možná právě kvůli tomu, jak byl film oblíbený, si k němu paradoxně jistou averzi postupem let vypěstoval jeho režisér Václav Vorlíček. „Viděl jsem ji už tolikrát na různých akcích, že jsem si posledně říkal: „No, zas ta… Popelka!“ Já to tedy říkal jinak, ale to tady nemůžu opakovat,“ přiznal se před několika lety režisér.

Šumava v pohádce Anděl Páně

Šumavské kulisy si pro nejúspěšnější pohádku posledních let vybral režisér Jiří Strach. Anděl Páně se natáčel v roce 2005 také na Kašperku, u Černého jezera a finální scéna v kostele svatého Mořice v Anníně. Na Šumavě se objevili anděl Petronel s čertem Uriášem i v roce 2016, část druhého Anděla Páně se točila na Zhůří.

Marc Wilson (číslo 12) patřil v posledních utkáních, které Karlovarsko odehrálo, k nepostradatelným článkům týmu.
Kanaďan o českých Vánocích: Šok z čerta a šneci místo cukroví

A tvůrci nezavrhli ani třetí díl. „Řekněme, že jsou pokusy něco napsat. Dohodli jsme se, že dokud nebude text, jemuž budeme věřit, že je stejně nadějný jako jednička a dvojka, nepůjdeme do toho,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Deník Ivan Trojan, který ztvárnil Petronela. „Musí to uzrát jako víno v sudu, ať je to riserva a ne burčák. Z toho by lidi bolela hlava,“ řekl režisér Jiří Strach.

Ten v Plzeňském kraji točil i své další pohádky Šťastný smolař a Tři životy.

Filmaři našli v regionu místa i pro pořádné peklo. Jedno vzniklo před dvaceti lety ve zřícenině kostela svatého Jana Křtitele u Kočova na Tachovsku při natáčení pohádky Z pekla štěstí 2. Šéfa pekel si v ní zahrál zpěvák Karel Gott. „Tady v Kočově to bylo osm nočních za sebou, navíc pršelo a byla zima tak to není nic příjemného. Byla to práce namáhává, ale krásná,“ vzpomínal v létě režisér Zdeněk Troška, který část děje umístil i na hrad Gutštejn nedaleko Konstantinových Lázní.

Pohádky, které se točily v Plzeňském kraji
Tři oříšky pro Popelku (Švihov, Mezihoří u Švihova, Onen Svět u Želené Rudy, Javorná, Jesení), Anděl Páně (Kašperk, Kašperské Hory, Annín, Černé jezero, Kvilda, Špičák), Anděl páně 2 (Zhůří), Zakleté pírko (zámek Manětín, okolí Žihle, kostel sv. Jiří v Lukové), Princezna ze mlejna 2 (kaolinový důl u Kaznějova), Čertí Brko (kaolinový důl v Nevřeni), Z pekla štěstí 2 (Kočov, Gutštejn), Lotrando a Zubejda (Třemošná), Tři bratři (Velhartice, klášter Kladruby), Nejkrásnější hádanka (Újezdec – Bělčice), Tři životy (Švihov, Čímice - Žichovické jezírko, Mochov), Šťastný smolař (Dobřív - vodní hamr), O uloupené divožence (Gutštejn), Nesmrtelná teta (Horšovský Týn), Jabloňová panna (Rabí), Kouzelné galoše (Rabí), O zapomnětlivém černokněžníkovi (Rabí), Neberte nám princeznu (Žinkovy – zámek). 
zdroj: Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

Před dvěma lety pak Marek Najbrt natočil Čertí Brko s Ondřejem Vetchým, Janem Cinou a Judit Bárdos v hlavních rolích. Peklem se tentokrát stal kaolinový důl v Nevřeni na Plzeňsku. A díky filmařům se tato památka otevřela i veřejnosti, podíleli se totiž na vybudování nového vstupního portálu do dolu.

Na západ Čech se Zdeněk Troška vrátil i loni, kdy natáčel na zámku Manětín, v okolí Žihle a ve známém kostele se sochami duchů v Lukové pohádku Zakleté pírko. „Hledali jsme kolem Manětína další lokace a můj dobrý kamarád Jirka Bláha, který je ze Žihle, mi doporučil viklany a také Petrův rybník. A je to tu opravdu pohádkové,“ řekl režisér Troška, který do svých filmů často obsazuje Plzeňany. Tentokrát se v pohádce objevil například herec a dabér Martin Stránský jako hrabě nebo Ivana Malatová z Divadla Pluto, která si zahrála přísnou dvorní dámu s lorňonem. A malou roli sluhy ‘hraběte Stránského’ ztvárnil Jiří Bláha.

Češi letos rekordně sledují televizi. Na podzim i přes čtyři hodiny denně

To byla zatím poslední klasická pohádka, která vznikla v Plzeňském kraji. „Momentálně máme poptávku na lokace spíš pro dramata, o točení pohádek u nás teď zájem není. Co se týká filmů pro děti, dokončuje se rodinný snímek Mazel a tajemství lesa, který se točil v Chudenicích a měl by mít předpremiéru v příštím roce," řekla Radka Šámalová z Regionální filmové kanceláře. Hrdinou filmu je desetiletý Martin, který se na letním táboře snaží pomoct lesním bytostem zachránit místo před zničením developery.

Filmaři si vybrali i v Karlovarském kraji. Celovečerní pohádka Přání k mání se natáčela ve Františkových Lázních a v karlovarském hotelu Imperial. Lokalitu si vybral režisér Vít Karas, který z regionu pochází. Přání k mání poetickou, hravou a humornou formou vypráví příběhy několika podob lásky. „Přání k mání není úplně typickou vánoční pohádkou, neodehrává se na zámku a hrdiny nejsou princ s princeznou,“ uvedl k filmu režisér. „Jde o vánoční příběh, který se vymyká především svou stylizací a výtvarným pojetím. Pro mě osobně je to návrat ke klasickým filmům mého dětství, jaké točil třeba Jindřich Polák,“ doplnil.