„Krásná žena, kterou potkávám na chodníku a která mě jednou políbí. Díky filmová kritiko za ten polibek."

Originálněji už asi v budoucnu na filmových cenách těžko někdo poděkuje. Herec Miroslav Hanuš, který si v sobotu večer odnesl cenu české filmové kritiky za nejlepší herecký výkon ve filmu Nikdy nejsme sami, si za své poetické přirovnání vysloužil ovace. Tím spíše, že kritici častěji sklízejí nevoli, nebo se ocitají na černé listině zapovězených, kteří pro své nekompromisní hodnocení domácí tvorby nesmějí na novinářské projekce.

Udílení výročních cen domácím filmařům

V Divadle Archa vládla každopádně v sobotu večer při udílení výročních cen domácím filmařům dobrá nálada. Během slavnostního večera, který pravidelně pořádá Sdružení českých filmových kritiků, se tu totiž dělo spousta věcí.

Moderátoři žehlili, a to doslova – Jana Plodková genderové nerovnosti, její partner Jiří Havelka papírové poznámky kritiků – které se stylizovaně objevily i jako ústřední dekorace scény.

Ceny předávali vítězům vedle šéfů České televize, ministerstva kultury a innogy komediální herci, neboť jedním z témat letošních cen bylo zamyšlení nad tím, proč se už netočí dobré komedie.

„Úspěch mají nejvíc asi ty drsnější, protože jsme zcyničtěli. Ani já se už moc nesměju," shrnul Jiří Mádl v předtočeném příspěvku na plátně. V dalších dvou sestřizích se filmaři i distributoři zamýšleli nad perspektivami FAMU a alternativní prezentací filmů mimo kina.

Zuzana Kronerová zalitovala, že zatím nemohla hrát mužskou roli. „Ty velké a dobré se píší hlavně pro chlapy," prohlásila.

To její kolega Milan Šteindler si naopak ženské role velmi užívá. „Hrál jsem jich několik, takže bych vlastně mohl být také nominován za ženský výkon," smál se.

Z hereček oslovila kritiky nejvíc Polka Michalina Olszanska v titulní roli snímku Já, Olga Hepnarová, který bodoval i v kategorii režie, kamery a objevu roku.

Novinku Mimo kino přiřkla kritika sérii z produkce HBO Pustina.

Tečku za večerem udělal kritik František Fuka, jenž zhudebnil svou recenzi na vítězný film, jejíž vybrané pasáže moderátoři za zvuku piána procítěně odrecitovali.

Témata pro každého

Vítězný Rodinný film, který natočil v produkci Jiřího Konečného Olmo Omerzu, slavil a slaví jako málokterý domácí snímek úspěch i v zahraničí. Kromě festivalových ohlasů se úspěšně představil také v distribuci koprodukčních zemí, jež se na jeho realizaci podílely, za dva týdny jej čeká distribuční premiéra v Německu, o něco později ve Francii.

Jeho autor a režisér ale při psaní scénáře vysloveně na zahraniční publikum necílí. „Spíše to vždycky vyplyne z toho, že témata, která mě zajímají, jsou srozumitelná nejen domácím divákům. A mám štěstí, že producent Jirka Konečný je schopen na ně sehnat peníze i v zahraničí," vysvětluje vítěz, který ocenil, že během večera dostali v nominačních videích svůj prostor jako divácký bonus i tři border colie, které se natáčení účastnily.

Motiv psa ponechaného napospas osudu na neobydleném ostrově napadl režiséra, když četl článek o podobně ztraceném psu v Tichomoří. „Říkal jsem si, co by se asi stalo, kdyby pes nezůstal v pustině dva týdny, ale třeba rok. Líbil se mi tenhle princip vyprávění – kdy napojeni na příběh sledujeme, jak nehoda rodičů na moři postupně rozkládá zbytek rodiny doma, a v určitý moment se od nich odstřihneme a ocitneme se na ostrově s opuštěným zvířetem. Bylo to jednoduché téma, s nímž se každý může ztotožnit," říká Omerzu, jenž už chystá nový snímek – zimní roadmovie o dvou chlapcích, v němž se mj. objeví Lenka Vlasáková a Martin Pechlát.