Zmíněný filmař Lukáš v podání Matěje Anděla hodlá přijít věci na kloub především proto, že v dětství trávil v Buchnově prázdniny a mrtvého Roma Denise (Jan Cina) znal. Jen co se ale začne mezi místními vyptávat, setká se až na výjimky s odmítnutím a vyhrůžkami. Začne být jasné, že vztahové propletence obyvatel jsou složité, každý střeží své tajemství a rasová nesnášenlivost je hmatatelná na každém kroku.

„Přišlo mi zajímavé, že kriminální linka, která je nyní v módě, je u nás spíše vedlejší. Důležitější je rovina sociální, tedy co všechno se kolem vraždy odehrává mezi lidmi. Scénář podle mě dobře nastavuje zrcadlo naší společnosti, ukazuje, jak laxní či pokrytečtí dokážeme být, ať už třeba jen ze zbabělosti, nebo v hájení svých osobních zájmů,“ říká Matěj Anděl.

Zdroj: Youtube

Mluvit s Lukášem je ochotná jen ne příliš otevřená Helena (Štěpánka Fingerhutová), starší z dětí respektovaného lékaře Vladimíra (Pavel Kříž) a starostky Buchnova Aleny (Barbora Šporclová Kodetová).

Rasové otázky

Do děje vstupuje i místostarosta Stanislav v podání Jiřího Dvořáka, jenž má, zdá se, v rasových otázkách naprosto jasno, Magda (Zuzana Stivínová), sebevědomá a nezávislá podnikatelka, která vlastní a provozuje lékárnu.

Dále Denisův mladší bratr Tomáš, jeho zarmoucená matka Marika a Jiří, Lukášův kamarád z dětství, prototyp „vesnického idiota“. Přestože je jinak laskavý, dokáže být i násilnický, takže je hlavním podezřelým z vraždy.

Dozor ze Star Treku

Scénář vznikl v rámci workshopů českých studentů scenáristiky vedených držitelem televizní ceny Emmy Haroldem Apterem, který má na svém kontě kultovní seriály jako Star Trek: Nová generace nebo Walker Texas Ranger. Kromě něj se režie ujala dvojice mladých filmařů Jan Bártek, který už pro Českou televizi natočil úspěšné Kosmo, a Klára Jůzová.

Harold Apter zajišťoval natáčení i z pozice takzvaného showrunnera. „Věřím, že natáčení vedené showrunnery je jedním z hlavních důvodů, proč má americká televizní tvorba celosvětový věhlas,“ uvádí Apter, který učil televizní scenáristiku na univerzitě v Los Angeles.

„Showrunner na place bdí nad konzistencí ve vyprávění příběhu, která pramení přímo od autora scénáře. V praxi to znamená, že se snaží sjednotit veškerou kreativní energii na place a napřít ji jednotným a správným směrem,“ vysvětluje výhody tohoto systému natáčení.

Americký přístup

Práci na Lynči považuje z pohledu režiséra za ryze filmovou. „Snažil jsem se do ní přinést americký přístup. Témata seriálu protože je jich víc považuju za velmi nosná a závažná. Herci se s nimi museli popasovat a já je chválím, byli všichni skvělí,“ sděluje Apter.

Každá nová epizoda Lynče podle něj přináší jiná odhalení a emoce. „Chceme diváky držet v napětí a nejistotě, jako když postupně odlupujete slupky z cibule. Až v posledním dílu jim vysvětlíme, co se Denisovi stalo,“ doplňuje.

Silná parta

„Bylo mi ctí podílet se na tomto seriálu. Sešla se při něm neuvěřitelně silná skupina lidí, která mu věřila a kterým šlo o stejnou věc,“ podotýká Barbora Šporclová Kodetová, podle níž má tento projekt u nás budoucnost. „Pro mě osobně je Lynč především o strachu z neznámého. Pod jeho vlivem se chováme jako zvířátka, svévolně jsme schopni někoho trestat… Lidská duše je nevyzpytatelná.“

„Zda se tento způsob natáčení vyplatil, musí diváci posoudit sami. Pro nás tvůrce byl unikátní,“ shrnuje režisérka Klára Jůzová. „Od začátku nás všechny provázelo velké nadšení, že se Česká televize rozhodla do takového projektu pustit a že jsme my, jako začínající tvůrci, dostali šanci být u toho.“