„Tady orel, orel volá poštolku.“ Režisérka jich natočila řadu, filmem, který už nikdy nepřekonala, je ale horský snímek S tebou mě baví svět. Film s vynikajícími hereckými výkony Julia Satinského, Václava Postráneckého, Jany Šulcové či Elišky Balzerové vešel i do pomyslné síně slávy – v divácké anketě se stal komedií století. V roce 1983 navíc získal Zvláštní cenu na mezinárodním filmovém festivalu v Gijonu a v roce 2000 i Zlaté jablko za nejúspěšnější dětský film století. „To jsem tedy ani ve snu nečekala,“ svěřila se Poledňáková médiím.

Přitom takový Julius Satinský ve filmu málem nebyl. První režisérčina otázka totiž zněla: „Umíte lyžovat?“ A Julius pravil: „Samozřejmě, vždyť jsem dělal instruktora lyžování!“ Nebýt téhle lži, rozhodně by to nevyšlo. Všechno vyšlo najevo, až když herce postavili poprvé na sjezdovku. Paní režisérka se trochu zlobila, ale Julius to se svým vrozeným šarmem a vtipem uhrál.

Od dělnice za kameru

Marie Poledňáková začínala kvůli špatnému kádrovému profilu jako svářečka v továrně, a možná i proto měla celoživotně cit pro obyčejné lidské povahy a pohled na život. Začínala se scénáři pro televizní režiséry, pro Františka Filipa například napsala text Kdo se bojí, nesmí do lesa. Proslavily ji ale až vlastní režírované televizní komedie s Janou Preissovou, Františkem Němcem a Tomášem Holým, kterého objevila pro film, Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Oba zůstávají evergreeny televizní obrazovky, které se rok co rok vracejí k divákům.

Scenáristka a režisérka Marie Poledňáková
Zemřela Marie Poledňáková, autorka filmového hitu S tebou mě baví svět

Uměla ale překvapit i vážnější polohou. V roce 1980 natočila Kotvu u přívozu – pohled do několika týdnů složitého profesního i osobního života televizní hlasatelky, kde dala vděčný herecký prostor Janě Šulcové. I tady byl znát její nezaměnitelný rukopis – svižné dialogy, smysl pro pointu a znalost daného profesního prostředí.

Děkuju tam nahoru!

Po snímku Dva lidi v ZOO z roku 1989 se odmlčela, věnovala svou pozornost vydávání knih a podnikání. Zkraje 90. let stála u zrodu televize Premiéra, jež se později proměnila v Primu. Pak se po dlouhých patnácti letech znovu vrátila za kameru, ke svým scénářům a hercům. Nebylo to pro ni snadné, musela si zvykat na nové technologie.

„To byl neuvěřitelný skok, výlet z jednoho století do druhého. Nová zkušenost byla úžasná, jak s technikou, tak s novou generací zapálených mladých profíků,“ shrnula Poledňáková své pocity po návratu na filmový plac. Jejím prvním comeback byla komedie Jak se krotí krokodýli (2006), na úspěch svých předchozích filmů s ní ale už nenavázala.

Šlo o hodně volné pokračování filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny, ale bohužel už bez tragicky zesnulého Tomáše Holého. Humor tu budovala trochu klopotně, přesto si do kin našlo cestu nadprůměrných 600 tisíc diváků. „Byl to teprve můj druhý film, tak jsem byl dost nervózní,“ líčí natáčení Jiří Mádl, který si v „Krokodýlech“ zahrál. „Paní režisérka byla navíc přísná a měla spoustu požadavků, já byl jak na jehlách. Byl to úplný opak prvního filmu, kde jsem měl být víceméně sám za sebe a free. Zpětně jsem to hodnotil jako zásadní zkušenost, byla to skvělá škola.“

A dodává, že s jejími populárními komediemi s Tomášem Holým vyrůstal, film S tebou mě baví svět je navíc nejoblíbenější snímek jeho maminky. „Rád bych jí tam nahoru za nás všechny diváky poděkoval,“ vzkazuje Mádl.

Přísná, ale spravedlivá

Režisérka si vždycky uměla vybrat dobré herce, o čemž svědčily i její poslední snímky Líbáš jako bůh a Líbáš jako ďábel, kde se objevili mimo jiné Jiří Bartoška, Kamila Magálová a Eva Holubová. První z nich si našlo v kinosálech úctyhodných 900 tisíc lidí. „Točila prima komedie, ale na place s ní legrace nebyla, brala práci nesmírně zodpovědně. A na nás herce byla pěkně přísná,“ potvrzuje Mádlova slova i Kamila Magálová.

„Moc dobře věděla, jak těžko se komedie rodí a že je to velká odpovědnost. Já ale na tohle natáčení vzpomínám moc ráda, byla tam fajn parta, včetně Jirky Bartošky a Oldy Kaisera, se kterými jsme se moc nasmáli. Navíc moje role profesorky francouzštiny, která žije pod jednou střechou s bývalým mužem a řeší karamboly svého syna, ovdovělé sestry i pozdní lásky popletené babičky, ta se hrála sama. Jako bych to byla já, byla mi velmi blízká. Tyhle role Marie psát uměla.“

I na tyto komedie diváci přišli, jejich autorka a režisérka nicméně dvěma „božskými“ filmy svou kariéru ukončila. Necítila se už fyzicky dobře. Naposledy jsme ji mohli zaznamenat v souvislosti se scénářem podle její knihy Ten, kdo tě miloval, který natočil Jan Pachl. 

Takhle dnes vypadá Apalucha. Legendární chalupa, kde se natáčel film S tebou mě baví svět, stojí na horské samotě v lesích nad Dolním Dvorem
Satinský, Postránecký a Nový řádili v Dolním Dvoře. Apalucha zažívá nájezdy

„Marie byla ohromný člověk. Po filmu Den pro mou lásku mě chtěla požádat, abych se stal poradcem pro roli šéfa baletu v komedii Jak vytrhnout velrybě stoličku. Asi za týden přišla s tím, že si to mám zahrát sám,“ reagoval na úmrtí slavné režisérky tanečník a herec Vlastimil Harapes. Podle něj Poledňáková byla objektivní, spravedlivá a milá. „Nepamatuji si, že by při práci na herce křičela. Všechno to šlo samo,“ dodal s tím, že na place vždy vytvářela příjemnou atmosféru.

Filmový historik Jaroslav Spěváček si ji dle svých slov bude pamatovat jako nadšence do filmu. „Byla schopná točit s angínou. Při práci na komedii S tebou mě baví svět uplácela děti cukrátky, aby byly ochotné namlouvat samy sebe při nudné práci na postsynchronech,“ prohlásil pro CNN Prima News.