Působila jako velké dítě. Dráždivé, svéhlavé a zranitelné. Její nálady se daly stěží odhadnout. Snadno ale sebou nechala manipulovat. Z brunetky Normy Jeane Mortensonové se záhy proměnila v platinovou blondýnku. Nebylo to její rozhodnutí, každopádně se ale vyplatilo. Promyšlený krok k zářné kariéře. Byla jepičí, ale intenzivní.

Strach z popularity

Diváci na celém světě ji znají díky filmům Někdo to rád horké, Páni mají radši blondýnky, Slaměný vdovec nebo Pojď, budeme se milovat.

Producenti i organizátoři speciálních akcí těžili z jejího sexappealu, ona sama ale toužila po uznání profesních kvalit. Že je dobrá herečka, ostatně ukázala ve filmu Mustangové. Těšila se mimořádné popularitě, z jejích útržkovitých deníkových zápisků lze ale soudit, že o ni možná ani nestála.

Erotikou proti válce

Právě neobvyklý kontrast mezi její silnou erotickou jiskrou, slávou a zároveň vnitřní nejistotou z ní udělal ikonu dvacátého století. „Vyletěla z anonymity a stala se naším poválečným sexuálním symbolem, dívkou z plakátu jedné doby. Ať má její start na svědomí kterákoli tisková agentura, nebo umělá iluze, její let trvá jen díky její vlastní zvláštní genialitě,“ řekl trefně slavný fotograf Cecil Beaton, jenž s herečkou v roce 1956 nafotil v New Yorku jednu z nejkrásnějších sérií portrétů.

Měl pravdu. Ze zakřiknuté holky s plochým hrudníkem a vyzáblýma nohama se díky její perné práci s hlasem, tělem a image stala sexbomba, z níž šílely i vojenské jednotky. Její triumfální návštěva amerických vojáků během korejské války v roce 1954 plnila světová média i erotické sny mužů na frontě. Zpívala jim, jedla ve společné jídelně, šplhala na tank. Svou smyslností a erotickým hlasem postavila alespoň na čtyři dny hráz válečné vřavě a smrti.

Po euforických dnech, jakými byly Korea nebo natáčení, se ale znovu vracela do zajetí svých duchů a strachu. „Vypadala na dvanáct let, jako pubertální panenka, kterou právě přijali do sirotčince a která truchlí nad svým údělem,“ napsal po setkání s ní Truman Capote v článku A Beautiful Child.

Románek s Kennedym

„Krásné dítě“ budilo pozornost řady lidí. Včetně těch nejvýše postavených. Mnohé z románku s prezidentem Johnem F. Kennedym asi zůstane skryto, dvě věci jsou ale jisté. S prezidentem se Marilyn skutečně tajně setkávala. A měla potíže s odhadem situace. Když začala dávat příliš najevo vazbu k němu, vše ukončil. A to ji zasáhlo.

„Je to absurdní, ale nějak cítím, že odejde mladá. Modlím se za to, aby žila dost dlouho, aby osvobodila ten zvláštní půvabný talent, který se v ní toulá jako uvězněný duch,“ řekla několik let předtím zkušená herečka a koučka Marilyn Constance Collierová. Její modlitby nebyly vyslyšeny.

Záhadná smrt

V noci na 5. srpna 1962 našli Marilyn Monroe ležet na lůžku předávkovanou. Dva měsíce předtím oslavila šestatřicátiny. Demonstrovaná sebevražda, vědomý čin, mnoho slávy a málo lásky? Vražda jako snaha zdiskreditovat rodinu Kennedyů? Odpovědi dodnes chybí.

Na nedávno objeveném unikátním záznamu z roku 1961 z natáčení filmu Mustangové jsou nepublikované záběry, kde Marilyn vyhlíží odpočinutě a hravě. S vlasy nahoru chodí studiem s konvicí kávy a baví se se štábem. Takže kdoví?