Kniha Dekameron z poloviny 14. století byla na svou dobu odvážným dílem. Giovanni Boccacio v ní projevil naprostou neúctu k ženám a otevřeně kritizoval církev. Podobnou odvahu v novém seriálu Netflixu, který si od italského autora vypůjčil název, nečekejte.
Boccacio by byl zmatený
Scenáristka televizního Dekameronu Kathleen Jordanová o Boccaciově knize prohlásila, že je „sbírkou krátkých nadržených povídek“ a do seriálu se pustila i proto, aby ho porovnala s obdobím pandemie covidu-19, kdy jsme podle ní mohli pozorovat obří rozdíl mezi chudými a bohatými v době krize. „Nemůžu se dočkat, až se lidé seznámí s touhle vtipnou skupinou postav. Giovanni Boccaccio by byl určitě zmatený…“ řekla. Nejspíš by zmatený opravdu byl. A možná by ani nepochopil černý humor, kterým se Jordanová snažila prošpikovat jakoukoli situaci děje.
Nacházíme se ve Florencii roku 1348. Vybrané šlechtické rodiny dostanou pozvání vikomta Leonarda do venkovské vily Santa, aby tam přečkali epidemii dýmějového moru, která drtí nejen toto italské město.
O stylu humoru dost dobře vypovídá jedna z úvodních scén seriálu, v níž z vozíku shazují hromadu mrtvých těl do řeky. Jedna z přihlížejících žen pronese: „Taková škoda.“ Druhá v reakci na to polituje ubožáky zahubené morem a posteskne si, že každý z nich byl něčí příbuzný.
První žena ovšem dodá svým slovům pravý význam, když při shazování další várky mrtvol jednu z nich zuje a s výkřikem „Boty! Moje!“ zmizí v davu.
Charakter florentských šlechticů zase dobře dokresluje fakt, že vznešená Filomena požaduje po služce, aby jí učesala vlasy místo toho, aby obstarala potřeby jejího umírajícího otce, jehož smrtelný chrapot se ozývá z vedlejší místnosti. A to už ji mor připravil o matku a sestry.
Všechno spěje k rozkladu
Bezinfekčnost vily Santa je zpochybněna hned při příjezdu privilegovaných boháčů, které Dekameron líčí jako nesvéprávné blázny. Správce sídla Sirisco totiž zrovna zakopal do země další oběť moru, a sice svého pána vikomta Leonarda.
Milostné spády šlechticů i jejich sluhů sdílejících vilu jsou postupem času stále zjevnější. Je přece tak těžké odolat sexuálnímu chtíči. Charaktery se pokřivují a dobré vychování jde stranou. U někoho se projevují násilné sklony, u jiných žárlivost, řevnivost nebo nahromaděný vztek. Prostě kolotoč intrik se pomalu roztáčí.
Herečka Jessica Plummerová, která ztvárnila slečnu Filomenu, přirovnala dění seriálu Dekameron k reality show. „Vzpomeňte si třeba na Love Island, ale ve středověku – spousta dramatu, spousta sexu, spousta šíleností!” uvedla.
Víno teče proudem, kvůli čemuž se vztahy dostávají do jiné dimenze. A všechno spěje k totálnímu rozkladu… Bohužel poněkud se rozkládá i scénář, který měl zpočátku dobře našlápnuto.
Skvělí herci i titulkové krysy
Ke kladům osmidílného seriálu patří přesvědčivé výkony všech herců a hereček. Vynikající je zejména Tanya Reynoldsová (účinkovala už v jiném netflixovském hitu Sexuální výchova). V Dekameronu ztvárnila služku Liciscu, která v hádce shodí svou paní Filomenu z mostu a v domnění, že ji zabila, se za ni vydává. A to i poté, kdy se Filomena objeví na prahu vily Santa. Výborný je i Tony Hale v roli Sirisca, Douggie McMeekin jako hypochondr a strašpytel Tindaro či pobožná Neifile v podání pařížské rodačky Lou Galaové.
Pochvalu určitě zaslouží i úvodní titulky, ve kterých animované krysy, šiřitelky morové nákazy, vytvářejí různé obrazce a slibují divákům mimořádnou podívanou. Obsah jednotlivých epizod ale divácké očekávání naplňuje jen částečně. Co funguje spolehlivě, jsou kulisy starobylé Florencie, renesanční hudba Ruth Barrettové nebo krásné kostýmy a výborné masky.
close
info
Zdroj: se svolením Netflixu
zoom_in
Všechny díly seriálu Dekameron jsou k dispozici na Netflixu.
Před americkými tvůrci (o režii se podělili Michael Uppendahl, Anya Adamsová a Andrew DeYoung) zpracoval Boccaciovo tradiční dílo i klasik kinematografie Pier Paolo Pasolini. Jeho provokativní adaptaci Dekameronu z roku 1971, ale nelze se seriálovou novinkou příliš srovnávat.
Minisérie Dekameron je oddechovou, místy zábavnou podívanou, která pouze vychází ze stejnojmenného díla klasika světové literatury. Pokud tvůrcům šlo o něco jiného, tak se to nepovedlo. Protože jejich pokusy o sociální drama a antickou tragédii poněkud drhnou.
Hodnocení Deníku: 55 %
