Nechyběla velká jména autorského filmu, ani pár hvězd. Těch ale nebylo tolik jako v předešlých letech, chyběly také senzace a to pravé festivalové vzrušení. Soutěž přinesla pár nadprůměrných děl, ale postrádala něco, co by se natrvalo vrylo do paměti. Přesto se dá říct, že porota rozhodla správně.

Nejvyšší poctou, Zlatým benátským lvem, ocenila nový snímek kultovního korejského tvůrce Kim Ki-duka Pieta, příběh mladého vymahače dluhů, jenž drsným způsobem mrzačí neplatící dlužníky. V jeho životě se najednou objeví žena, která tvrdí, že je jeho dávno ztracená matka. Jen co si otrlý mladík na tuto myšlenku zvykne, matku unesou. Hlavní hrdina, přesvědčený o tom, že to udělal někdo z jeho bývalých obětí, je musí postupně všechny vyhledat… Snímek navazuje na režisérova nejlepší díla a pohrává si s tématy potřeby lásky, viny, trestu a lidského svědomí.

Favorizovaný americký příspěvek Mistr si nakonec odnesl dvě ceny: za nejlepší režii Paula Thomase Andersona a za nejlepší mužský herecký výkon. Tu si rozdělili Joaquin Phoenix a Philip Seymour Hoffman: první za postavu oběti podivné sekty připomínající nápadně scientologickou církev, druhý za roli jejího vůdce.

Cenu za nejlepší ženský herecký výkon převzala začínající izraelská herečka Hadas Yaronová za hlavní roli ve filmu Vyplň prázdné místo. V komorním dramatu režisérky Ramy Burstheinové ztvárnila dívku z ortodoxní chasidské komunity, která je po smrti své sestry nucena rodinou a tradicí vzít si jejího manžela, i když ho nemiluje a měla vyhlídnutého jiného.

Zvláštní cenu poroty získal v Benátkách (už podruhé) rakouský filmař-provokatér Ulrich Sedl za druhou část zamýšlené trilogie Ráj s podtitulem Víra. Film je polemikou s exaltovanou, ovšem hodně abstraktní formou víry, která se najednou octne tváří v tvář realitě: v tomhle případě se objeví manžel hluboce věřící hlavní hrdinky, se kterým se kdysi rozešla. Teď je ovšem na invalidním vozíku a potřebuje pomoc. A pro jistotu je ještě muslim…  Seidl si zachovává svůj osobitý, radikální styl, i tady je nemilosrdně naturalistický, nevyhýbá se choulostivým scénám jako třeba masturbace hlavní hrdinky s krucifixem. Porota se ale nelekla a Seidl si cenu rozhodně zasloužil.

Ředitel benátské přehlídky Alberto Barbera se vrátil k festivalu, jenž si stále drží svou prestiž. Spolu s přehlídkou ovšem zdědil i obrovskou stavební jámu hned vedle festivalového centra, původně kasina, postaveného ještě za fašizmu. Ta jediná tady zbyla ze zahájené stavby nového festivalového paláce a připomíná megalomanské plány předešlého vedení, ke kterým v důsledku finanční krize už nedošlo. Zdá se dokonce, že položené základy jsou zakonzervovány na delší dobu. Můžeme jen doufat, že takto nebude jednou na „dobu neurčitou" zakonzervováno i filmové umění.

Zdroj: Youtube

Hana Cielová